Článek
Marešová chce podle svých slov začít nový život. „Postihlo to mojí dceru, veškeré příbuzenstvo, mé přátele. Dnes je hodnotím zcela jinak. Získala jsem i nové přátele, kteří za mnou stáli. Dříve jsem si myslela, že mi lékař Vondráček zkazil život, dnes to beru jako důvod k novému začátku,“ řekla po vynesení rozsudku Marešová.
Podle předsedy senátu Romana Felzmanna byl prostor pro hodnocení skutkového děje velice omezený. „Od počátku bylo jednoznačné, že chybí jakýkoliv přímý důkaz. Nic, co by obžalovanou usvědčovalo z daných skutků,“ řekl v odůvodnění rozsudku Felzmann.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Zdravotní sestra Věra Marešová (vpravo) se raduje s kamarádkou po vynesení osvobozujícího rozsudku.
Soud nechtěl ani nemohl polemizovat se závěry revizního znaleckého posudku. „Soud neshledává žádné důvody, pro které by se měl domnívat, že závěry revizního znaleckého posudku jsou chybné,“ řekl soudce.
Ten také uvedl, že vinu obžalované má dokázat obžaloba. „Pokud v rámci návrhu státního zástupce zaznělo, že podle posudků není něco vyloučeno, neznamená to, že je vina paní obžalované prokázána,“ narážel soudce na závěrečnou řeč státního zástupce Františka Stibora, který navrhl pro Marešovou doživotí, aniž předložil jakýkoliv jednoznačný důkaz.
„S vyhlášeným rozsudkem rozhodně nesouhlasím, proto jsem si podal odvolání. Co se týká revizního posudku, tento mě nepřesvědčil,“ řekl státní zástupce Stibor.
Žalobce chtěl doživotí
Stibor v závěrečné řeči řekl, že revizní posudek jednoznačně nevyloučil, že by pacienti zemřeli v důsledku podání vysoké dávky draslíku.
Věra Marešová na snímku ve schvíli, kdy soudce předčítá osvobozující rozsudek.
„Ztotožňuji se spíše s názorem doktora Matlacha, revizním posudkem přesvědčen nejsem. Jsem názoru, že se trestné činnosti dopustila. Chtěla mít klid a vadilo jí o pacienty se starat. Navrhuji trest doživotí vzhledem k počtu žalovaných trestných činů,“ konstatoval Stibor.
Závěry z křivky EKG nelze jednoznačně interpretovat jako následek otravy draslíkem.
Posudek obžaloby tvrdil, že za úmrtím pacientů stojí podání vysoké dávky draslíku pacientům přímo do žíly, naopak posudek obhajoby to odmítl. Podle něj se dala úmrtí pacientů ve vážném stavu očekávat.
Revizní znalci posudek obžaloby odmítli
Revizními znalci byl posudek obžaloby zpracovaný lékařem Radkem Matlachem zcela odmítnut. „Komise nesouhlasí se závěry prezentovanými doktorem Matlachem,“ uvedl lékař Martin Dobiáš z Fakultní nemocnice v Olomouci, který s dalšími kolegy revizní znalecký posudek zpracovával. Podobně se vyjádřil ke všem šesti úmrtím.
Posudek obžaloby se opíral i o křivky EKG, podle nichž prý lze dovodit podání vysoké dávky draslíku. „Závěry z křivky EKG nelze jednoznačně interpretovat jako následek otravy draslíkem,“ uvedl Dobiáš s tím, že možnost podání draslíku nelze nikdy vyloučit, ale nelze ji ani jednoznačně potvrdit.
U posledního z šesti úmrtí v nemocnici v Rumburku pojali podezření, že mohlo být způsobeno úmyslným podáním draslíku. Lékař Petr Vondráček odebral pacientce krev, rozbor odhalil vysokou dávku draslíku 10,5 milimolu na litr.
Druhý sporný posudek
Podle revizních lékařů se po smrti hodnoty iontů v krvi mění a takovou hodnotu nelze vysvětlit jen jako jednoznačně podání draslíku do žíly, jako to udělal znalec Radek Matlach. „Je to hrubě chybná interpretace hodnoty draslíku. To, že se mění vnitřní prostředí v době nástupu smrti a po smrti, je obecně známá věc. Na to nemusíte být ani soudní lékař,“ uvedl znalec Dobiáš.
U Matlacha je to v krátké době druhý sporný posudek. V případě Petra Kramného, kterého ostravský krajský soud zatím nepravomocně poslal na 28 let do vězení za vraždu manželky a dcery, zpracoval posudek pro obhajobu a odmítl v něm, že by oběti zemřely v důsledku zásahu elektrickým proudem, před soudem hovořil o otravě. Stejně jako v případě Věry Marešové i tehdy jeho závěry zcela odmítl revizní znalecký posudek.
Podle obžaloby bývalá sestra zabila celkem šest pacientů ve věku 36 až 85 let podáním vysoké dávky draslíku. Motivem mělo být ulehčení práce. To zpochybnila při své výpovědi před dvěma měsíci znalkyně psycholožka Štěpánka Tůmová. Nezjistila ani žádný jiný psychologicky vysvětlitelný motiv. Znalci vyloučili u Marešové i jakoukoliv duševní chorobu.
