Článek
Soud se ke Švábovi zachoval takto shovívavě, ačkoli věděl, že v průběhu předchozího trestu 6,5 roku, který si od roku 2002 odpykával za zpronevěru, uprchl, několik měsíců se skrýval a během této doby spáchal další zločin.
Tím bylo právě ono zmíněné vydírání, za které byl následně znovu odsouzen a které si musel odsedět hned po vypršení prvního trestu.
Podle jeho bývalého spoluvězně, který se Právu tento týden telefonicky ozval a byl prý u domlouvání Švábova útěku, se odsouzený několik týdnů skrýval v jedné vesnici u Písku u matky jiného spoluvězně.
Nakonec se sice v roce 2005 po pár měsících na útěku Šváb sám do vězení vrátil, nicméně to nic nemění na skutečnosti, že porušil soudem nařízený výkon trestu.
Dobré chování ve vězení
I přesto se v prosinci 2010 předčasně ocitl na svobodě s podmínkou, že dalších pět let nesmí porušit zákon. S tím si však příliš hlavu nelámal, když podle státního zástupce jen po pár týdnech založil počátkem roku 2011 organizovaný sedmičlenný gang únosců milionářů.
Ten pak během let 2011 až 2013 spáchal dvě zákeřné vraždy a vydíral další podnikatele, od kterých získal desítky miliónů korun. Právo již o těchto případech podrobně informovalo.
Prvního z nich přitom unesla skupina v červenci 2011, tedy jen sedm měsíců po Švábově propuštění.
Soud má ale i teď ve věci jasno: Šváb splnil vše potřebné pro tehdejší podmínečné propuštění. Zaprvé si odseděl polovinu z celkových 12,5 roku za zpronevěru (6,5 roku) a pokus o vydírání (6 let) a zadruhé byl při výkonu trestu hodnocen „vcelku na požadované úrovni“.
„Soudy nezanedbaly žádné povinnosti, opatřily si veškeré spisy, aktualizované zprávy a vzhledem ke skutečnostem, že odsouzený vyhověl zákonem požadovaným důvodům pro rozhodnutí o podmíněném propuštění, bylo tak rozhodnuto,“ bránila nyní mluvčí karlovarského soudu Ivana Fořtová svou kolegyni, která o propuštění v prosinci 2010 rozhodovala.
„Soudkyně Okresního soudu v Karlových Varech rozhodovala zákonným způsobem,“ uvedla.
Poprvé ho pustit nechtěl
Jenže týž karlovarský soud původně Švába pustit z vězení vůbec nechtěl. Jen o tři měsíce dříve, tedy v září 2010, žádost odsouzeného zamítl s tím, že „nesplňuje všechny zákonné podmínky“. Nešlo prý tehdy jednoznačně dovodit, že Šváb v budoucnu povede řádný život.
Zamítavé stanovisko soudkyně opírala paradoxně právě o skutečnost, že odsouzený z předchozího výkonu trestu uprchl, ba co víc, ještě se během něj dopustil další závažné trestné činnosti.
S tímto rozhodnutím ale soudkyně narazila u nadřízeného Krajského soudu v Plzni, který v říjnu 2010 na základě stížnosti Švába původní usnesení zrušil a vrátil k novému projednání.
Předsedovi senátu a tehdy rovněž i celého krajského soudu Zdeňku Jarošovi se nelíbilo, že se karlovarský soud dostatečně nevěnoval Švábovu chování během výkonu jeho trestu.
Navíc prý okresní soudkyně podrobně nepopsala, čeho se při zmiňovaném útěku Šváb dopustil. Proto označil rozhodnutí okresního soudu za „nepřípustně stručné a nepřesvědčivé“ s tím, že je potřeba věc znovu řešit a doplnit o další důkazy.
A poté nastal zlom. Zatímco ještě v září 2010 karlovarský soud jasně konstatoval, že Šváb nesplnil vše potřebné k předčasnému propuštění, o tři měsíce později svůj názor zcela změnil. Okresní soud nyní přehazuje odpovědnost právě na nadřízený krajský soud.
„Pokud odsouzený splní podmínky dané zákonem, je propuštěn… Zde vidíte, že Krajský soud v Plzni měl za to, že odsouzený splnil podmínky, okresní soud měl za to, že nesplnil… A doplnil tedy dokazování,“ sdělila k tomu Právu Fořtová.
Avšak v usnesení plzeňského krajského soudu a jeho předsedy Jaroše, které má Právo k dispozici, se nepíše ani slovo o tom, že by měl být Šváb propuštěn.
Naopak, i ten poukazuje na fakt, že Šváb prchl z výkonu trestu a spáchal další zločin, k čemuž by podle něj měl okresní soud přihlédnout.
Jeden zločin mu už prošel
Jak uvedla Fořtová, karlovarská justice měla při rozhodování k dispozici všechny informace o Švábově minulosti.
Věděla tedy i o tom, že se vydírání dopustil už dříve, a to dokonce v roce 2001. Tehdy v listopadu zřejmě vůbec poprvé použil násilí, když společně se dvěma dodnes neznámými zakuklenci unesl a vydíral svého kamaráda, pražského developera. Na tento případ Právo upozornilo minulý týden.
Šváb za to skončil ve vazbě s obviněním z vydírání, kdy mu podle druhého odstavce tohoto trestného činu hrozilo dalších až osm let vězení. Po roce ale jeho stíhání překvapivě zastavil jako neúčelné dozorový státní zástupce z Prahy-západ Ondřej Šmelhaus.
Přestože skutek, kterého se měl Šváb tehdy dopustit, splňoval všechny podmínky pro přísnější posouzení činu (se zbraní a s více než dvěma osobami), okresní žalobce Švábovo jednání kvalifikoval v mírnějším, prvním odstavci, kde mu hrozily jen tři roky.
A protože si už mezitím Šváb začal odpykávat 6,5 roku za zpronevěru, pro Šmelhause to byl dostatečný trest a rozhodl, že už není potřeba jej dále stíhat. Jeho závěry pak potvrdili i nejvyšší žalobci.
Kdyby ale i tento případ skončil u soudu, Šváb mohl dostat dalších několik let navíc a dvě nevinné oběti by možná nepřišly o život.