Zapalte migranty, psala podle obžaloby žena na Facebook. U soudu to popřela

Údajnou pisatelku komentáře ke zprávě o zadržení migrantů na dálnici D5 mezitím potrestal správní orgán pokutou 500 Kč za přestupek proti veřejnému pořádku. Po verdiktu Nejvyššího soudu ale své rozhodnutí anuloval a spis vrátil okresnímu soudu. Za přečin podněcování k nenávisti vůči skupině osob nyní hrozí ženě až tři roky vězení. U soudu odmítla vypovídat. Pouze popřela, že je autorkou komentáře. „Nevím, kdo to psal. Na mé jméno se mohl do počítače přihlásit kdokoliv, heslo znalo více lidí," prohlásila Ivaničová.

„A my na ně budeme platit. Proč radši ty autobusy nezapálili,“ měla komentovat loni v únoru žena na Facebooku zprávu s videem o rodinách běženců nalezených v kamionech mezi nákladem zboží a následně umístěných do autobusů pro převoz do záchytného tábora.

Svůj odpor k migrantům mladá žena dále hájila v diskusi, kde někteří lidé na její postoj reagovali nelibě s tím, že mezi migranty jsou i děti. „Až tyhle děti vyrostou a znásilní naše děti, tak si o tom můžeme popovídat. Nic normálního z nich nevyroste. To chcete, aby to tady vypadalo jak ve Francii nebo v Německu?“ napsala žena podle obžaloby.

Policisté ženu později začali trestně stíhat a státní zástupce na ni loni v dubnu podal obžalobu. Okresní soud o měsíc později mimo hlavní líčení rozhodl, že jednání obviněné není tak společensky škodlivé, aby vůči ní musel vyvodit trestní odpovědnost. Případ proto postoupil přestupkové komisi.

„Obviněná se měla dopustit přečinu pouze jedním komentářem publikovaným na sociální síti. Nejedná se tedy o případ opakujícího se jednání, které by na straně obviněné potvrzovalo dlouhodobě zastávané xenofobní či rasistické názory vedoucí k podněcování nenávisti vůči uprchlíkům,“ stojí v původním rozsudku okresního soudu. Podle něj by situace zcela jinak vyzněla, pokud by obviněná byla spojena s neonacistickými nebo jinými skupinami vystupujícími proti rovnosti lidí, což se neprokázalo.

Stejného názoru byl i Krajský soud v Plzni, který stížnost státního zástupce proti postoupení případu do přestupkového řízení zamítl. „Obviněná žena nikoho přímo nenabádala k zapalování autobusů. Projev nenávisti není totéž, co podněcování k nenávisti. Pachateli přečinu podněcování musí jít o to, že v dalším člověku vzbudí nenávist. Tento znak trestného činu je naplněn až poté, co je tato nenávist vzbuzena,“ uvedl krajský soud.

Nejvyšší soud v Brně ale z podnětu šéfa žalobců Pavla Zemana rozsudky obou nižších soudů zrušil s tím, že podle jeho názoru jednání ženy naplnilo znaky žalovaného trestného činu. „Forma projevu podněcování není zákonem určena. Může k němu dojít jak přímo, tak například i skrytě, přičemž k vyvolání nenávisti jako jeho následku nemusí dojít,“ vysvětlil Nejvyšší soud.