Článek
„Domnívám se, že byl shromážděn dostatek důkazů,“ uvedla Zmatlíková, pro kterou byl stěžejní důkaz policejní odposlech, ve kterém se Josef Šimek přiznává svému synovi k první vraždě z roku 2003.
Svému synovi tvrdil, že se s šestašedesátiletým Čechošvýcarem pohádal ohledně zakázky na střechu a v afektu ho zastřelil. To je podle žalobkyně méně pravděpodobná verze, protože pitva prokázala, že byl muž zastřelen ranou do týlu. Tělo muže bylo objeveno zabetonované pod stodolou ve středočeské Záhornici v roce 2013.
| KOMENTÁŘ DNE: | |
|---|---|
| Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem | |
Stejně tak Zmatlíková nepochybuje ani o vině Josefa a jeho bratra Květoslava Šimkových na dalším z žalovaných činů, a sice podvodu při odkupu lukrativních pozemků v pražských Holešovicích od bratra výše zmíněného zavražděného muže.
Stodola domu v Záhornicích skrývala dvě mrtvá těla.
Bratři Šimkovi podle žalobkyně přesvědčovali majitele pozemků, že jsou na katastru vedeny jako zeleň a jako takové nemají větší hodnotu než pět miliónů, za kterou jim je nakonec prodal. „V té době ale probíhalo jejich zhodnocení ve změně na stavební parcely,“ uvedla Zmatlíková. Majitel by prý nikdy pozemky neprodal, kdyby věděl, že za společností, se kterou ohledně pozemků jednal, stojí Josef Šimek.
Zmatlíková žádá pro Květoslava Šimka pěti až šestiletý trest vězení za podvod.
Sehnal bílého koně
I v dalším žalovaném skutku – krácení daní – bylo podle státní zástupkyně prokázáno, že Josef Šimek pomohl spoluobžalovanému Richardu Novohradskému ke zkrácení daní ve výši přes 42 miliónu korun tím, že sehnal tzv. bílého koně, ženu, na kterou měl Novohradský převést firmu na dodávání pohonných hmot. Pro Novohradského státní zástupkyně navrhla pěti až šestiletý trest za krácení daní.
Tato žena figuruje i ve čtvrtém bodě obžaloby, podle kterého Josef Šimek nechal ženu zavraždit právě z důvodu, že jako bílý kůň figurovala ve firmách fakticky ovládaných Josefem Šimkem. Žena byla zavražděna v roce 2008 třemi ranami, rovněž zezadu, do hlavy a její tělo pohřbeno do stejné stodoly v Záhornici k mrtvole z roku 2003.
„Obžalovaný Šimek byl organizátorem vraždy poškozené,“ nepochybovala Zmatlíková. U vykonavatele si už tak jistá nebyla. Podle obžaloby měl ženu zavraždit další z obžalovaných, Václav Štork (68), ale pro to byly podle žalobkyně shromážděny jen nepřímé důkazy.
Absurdní dedukce
Nechala tak soudu ke zvážení, zda pro odsouzení Štorka postačí, a v tom případě pro něj navrhovala 12–13 let vězení. Pokud by soud nedospěl k závěru, že vraždil Štork, navrhla Zmatlíková dva roky vězení za nadržování, protože Štork měl navádět Šimka, aby obě vraždy „hodil“ na někoho jiného.
Obhájci obžalovaných v podstatě shodně soudu navrhují své klienty obžaloby zprostit, zejména proto, že podle nich je obžaloba postavena na pochybných důkazech a domněnkách. „Je zjevné, že důkazy jsou někdy založeny na až absurdních dedukcích,” prohlásil obhájce Václava Štorka.
I sám Štork ve své řeči prohlásil, že se činy kladené jemu za vinu nepodařilo prokázat, a jakoukoliv vinu odmítl. „Trestní řízení vůči své osobě považuji za neférové a ryze nátlakové tím, že pokud nebudu spolupracovat, pak ostatní obvinění padnou na mou hlavu. Já se však zlomit nenechal. Doufám, že tyto policejní postupy budou prošetřeny,“ řekl a připomněl, že nebylo prokázáno zhola nic, co se píše vůči jeho osobě v obžalobě.
„Nikdy jsem nepáchal násilnou trestnou činnost a k násilí mám odpor,“ prohlásil nakonec obžalovaný a poděkoval soudu za rychlé a nezaujaté řešení případu, což je pro něj „nová věc, po zkušenostech s přípravným řízením“.
Josef Šimek ani Richard Novohradský se středečního jednání nezúčastnili.
Původně byl se čtveřicí mužů obžalován i syn Josefa Šimka Martin za zpronevěru, jeho případ byl ale vyloučen k samostatnému projednání.
