Článek
Bártovi soud uložil za uplácení podmíněný trest, Škárkovi za podvod tříleté vězení a zákaz výkonu poslanecké činnosti. Oba muži podali svá odvolání hned po vynesení rozsudku.
"Státní zástupkyně tento týden podala odvolání u obou obžalovaných do viny i trestu," potvrdila mluvčí pražského městského státního zastupitelství Štěpánka Zenklová.
Žalobkyně podle ní zatím nechce důvody pro tento krok zveřejňovat, zazní prý u odvolacího pražského městského soudu. Také soudce Šott zatím odůvodnění neobdržel. Doplnil pouze, že se státní zástupkyně odvolala ve prospěch Škárky. U Bárty pak podala opravný prostředek částečně v jeho prospěch, částečně v neprospěch.
Státní zástupkyně původně vinila Bártu z toho, že chtěl uplatit své bývalé stranické kolegy Škárku a Kristýnu Kočí. Podle obžaloby jim dal 500 000 a 170 000 korun za to, aby k němu byli loajální a prosazovali jeho zájmy. Škárka pak údajně úplatek převzal a část peněz použil. Byl proto obžalován z přijetí úplatku.
Bývalý šéf poslanců VV vinu odmítl s tím, že Škárkovi a Kočí peníze půjčil. Předseda trestního senátu Šott jeho tvrzení uvěřil. Podle něj je však i poskytování bezúročných půjček uplácením. Bártovi tak uložil osmnáctiměsíční trest s podmíněným odkladem na 2,5 roku. Škárka zase podle Šotta vylákal z Bárty peníze pod falešnou záminkou, chtěl prý předsedu poslaneckého klubu diskreditovat.
Verdikt vyvolal debatu
Podobně jednala podle soudce i Kočí. Policie se na základě jeho tvrzení začala zabývat tím, zda se i ona nedopustila podvodu. Podle středečních informací od mluvčího protikorupčních policistů Jaroslava Ibeheje útvar případ vyšetřuje, nepřistoupil však zatím k zahájení úkonů trestního řízení.
Bárta se kvůli verdiktu vzdal místa předsedy poslaneckého klubu VV a pozastavil členství ve straně. Poslancem zatím zůstal. Škárka chce podle svých tehdejších slov věc řešit až po pravomocném verdiktu. Prohlásil, že soud potrestal nahlášení úplatku. Kočí zase tvrdí, že po celou dobu trestního řízení mluvila pravdu a spolupracovala s policií, státním zastupitelstvím a soudem.
Část Šottova verdiktu vyvolala debatu odborníků na ústavní právo. Podle některých z nich nemohou soudy zakázat poslancům vykonávat funkci. Shodli se také na tom, že poslanecký mandát zaniká jen na základě důvodů výslovně jmenovaných v ústavě. Soudce trvá na tom, že mu trest zákazu činnosti umožňuje trestní zákoník.