Žalobkyně odmítla řešit drogy a mobily ve vězení. Má skončit

Jeho šéfka Antonie Zelená se totiž odmítala pídit po tom, kdo za pašováním kontrabandu do střeženého objektu stojí s odůvodněním, že to je zbytečná práce bez „vyhlídky na úspěch“.

Přístup Zelené byl podle zjištění Práva jedním z hlavních důvodů, proč ji zatím nepravomocně odvolala z funkce šéfky úřadu ministryně spravedlnosti Marie Benešová.

Podle ministryně Zelená nerespektovala pokyn nadřízeného státního zastupitelství, který u záchytu drog a mobilních telefonů ve věznicích ukládal povinnost tyto případy prověřovat v rámci trestního řízení.

„V celé řadě případů je činění úkonů trestního řízení bezúčelné, neboť neexistuje žádná vyhlídka na objasnění skutečností, které by mohly vést k trestnímu stíhání konkrétních osob. V případě zásilek s drogami většinou neexistuje žádná realistická cesta, jak zjistit a prokázat, kým byly drogy do zásilek vloženy,“ argumentovala Zelená.

Pokyn krajského státního zastupitelství jako nadřízeného označila za nezákonný a ignorovala ho. Podle jejího názoru by šlo pouze o formální zahajování trestního řízení, které by bylo od počátku odsouzeno k neúspěchu.

„Jediný účel, který tento pokyn sledoval, bylo umělé navýšení počtu vyřizovaných věcí za účelem navýšení statistické zátěže soustavy státního zastupitelství,“ tvrdila Zelená s tím, že na takovém postupu se odmítala podílet.

Že tím Zelená porušila povinnosti vedoucího státního zástupce, potvrdil nedávno Městský soud v Praze, který přezkoumával rozhodnutí Benešové.

„Pokud měla za to, že pokyn krajského státního zastupitelství je nezákonný, bylo na ní, aby ho písemně odmítla a svoji argumentaci předložila vrchnímu státnímu zastupitelství. Její postoj, který spočíval v tom, že pokyn pouze ignorovala, je zcela jistě porušením principu subordinace,“ stojí ve vyjádření soudu, které má Právo k dispozici.

Za této situace je podle soudu zcela namístě zabývat se otázkou, zda může Zelená nadále vykonávat vedoucí funkci okresní státní zástupkyně.

Podle ministryně měla být Zelená nečinná v období mezi roky 2015 a 2017. Za tu dobu bylo podle zjištění Práva nalezeno u odsouzených v plzeňské věznici 115 mobilních telefonů a v 52 případech zachyceny omamné a psychotropní látky. Podle loňské výroční zprávy Vězeňské služby je téměř každý třetí trestanec drogově závislý. Počty záchytů omamných látek jsou stále vysoké a ročně je jich několik stovek.

Že lze rozkrýt pašerácké kanály do věznic, ukazují úspěšné policejní akce napříč republikou. Například vloni kriminalisté obvinili 15 lidí za distribuci drog do valdické věznice. Trasy, kudy opiáty do nejstřeženější věznice mířily, mapovali detektivové několik měsíců.

„Skupina pracovala organizovaně s cílem dopravit do valdické věznice zneužitelná léčiva i omamné a psychotropní látky a ty posléze distribuovat dalším odsouzeným,“ řekla tehdy mluvčí policie Magdaléna Vlčková.

V minulosti policisté odhalili podobné pašerácké gangy, které zásobovaly drogami odsouzené ve věznicích v Novém Sedle na Žatecku, v Pardubicích nebo Bytíze. V některých případech už soudy vynesly nepodmíněné tresty.