Článek
O co šlo? V roce 2017 se pod taktovkou olomouckých žalobců rozjel nevídaný zásah, jehož výsledkem bylo 28 obžalovaných lidí. Případ měl dokladovat nebezpečnou provázanost byznysu, politiky i policie, obchodovat se mělo s neveřejnými policejními informacemi a šlo prý platit za ochranu proti trestnímu stíhání. Obžalován byl například bývalý detektiv Útvaru pro odhalovaní organizovaného zločinu Michal Ratajský.
Je to vidět ze zanícení lidí, kteří na tom pracovali, na snaze ublížit stíhaným informacemi o tom, kdo má jakou milenku či milence
Jenže u soudu se vše sesypalo jako domeček z karet. Výsledek byl sice deset odsouzených včetně policistů a bývalých detektivů z někdejšího Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, ovšem víceméně za bagatelní lustrace z policejních spisů. Soud rozdal deset podmínek a peněžitých trestů. Další lidi soud osvobodil nebo jejich stíhání bylo zastaveno.
Dva roky odposlechů a nic
A pak se soudkyně Řepková pustila do žalobců. „Shromáždila se spoustu důkazů, operativní činnost byla enormní a výsledky byly minimální. U některých osob byly dva roky nasazeny odposlechy, to je markantní zásah do práv. V poslední fázi už ani nebyly řádně odůvodňované, jen se kopírovaly důvody,“ nadechla se Řepková.
„Skutkový stav se rozpadal pod rukama. Bylo velmi obtížné orientovat se ve spisu, tam selhala práce státního zástupce. Čekala bych, že bude konkrétně poukazovat na důkazy a ne pouze odkazovat na čtyřistastránkový odposlech. Je obdivuhodné, jak se snažili najít všechno na všechny, ale rozsah dokazování byl spíš na škodu,“ tepala Řepková.
„Probíhala zde trestná činnost. Asi ve větším rozsahu, než soud mohl uznat za vinu. Ale bez důkazů to nejde,“ uvedla Řepková.
Měl to vyšetřovat někdo jiný
Do případu se podle ní promítlo, že údajné nekalé rejdy vyšetřovali kolegové stíhaných policistů. Řepková připomněla, že místo toho případ mohlo vyšetřovat pražské Vrchní státní zastupitelství a GIBS.
„Jako svědci prochází spisem státní zástupci z Olomouce. Nemělo to vliv na legálnost, ale ovlivňovalo to vztahy. Je to vidět ze zanícení lidí, kteří na tom pracovali, na snaze ublížit stíhaným informacemi o tom, kdo má jakou milenku či milence. To nepatří do trestního spisu,“ zdůraznila soudkyně.
Pomyslnou třešničkou na dortu byl fakt, že podle zjištění Novinek nedokázal státní zástupce ani adekvátně přednést závěrečnou řeč. Pod obžalobou v případu byl podepsán žalobce Miroslav Stoklásek, jehož u vyhlášení zastupoval ředitel odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Šereda.
Žalobci: Ještě se uvidí
„S celkovým hodnocením bych počkal až na rozhodnutí odvolacího soudu, protože je téměř jisté, že si podáme odvolání,“ vydechl Šereda po skončení jednání.
Naopak bývalý detektiv Michal Ratajský neskrýval spokojenost. „Pokuta 200 tisíc korun pro hlavu organizované skupiny je mírný trest, ne?“ usmíval se v narážce na svůj trest. „Nevím o tom, že bych se něčeho dopouštěl. Celou dobu jsme upozorňovali, že nás vyšetřovali naši bývalí kolegové, to mě vadilo. A poprvé u soudu jsme měli pocit, že nás někdo poslouchá, a na tom rozhodnutí to bylo vidět,“ řekl Novinkám.
„Cítím satisfakci u lidí, bývalých kolegů, kteří od soudu odešli se zprošťujícím verdiktem. U sebe satisfakci necítím. Vzalo mi to roky času, spoustu energie a bude to ještě náročné. Rozhodnutí soudu respektuji,“ dodal.