Článek
Žalobce z Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) podle zjištění Práva minulý týden stížnosti Jansty i dalších obviněných v tomto případu zamítl jako nedůvodné. Týká se to i samotné ČUS jako právnické osoby, která pod sebou sdružuje přes milión sportovců.
V usnesení z 23. října, jehož kopii má Právo k dispozici, žalobce Michal Fiala z NSZ potvrzuje závěry policie o možném spáchání hned několika trestných činů. Dosavadní průběh řízení podle něj nasvědčuje tomu, že se skutek popsaný policií skutečně stal a že se na něm „vědomě podíleli právě obvinění“.
Navýšení o 12 miliónů
Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinili Janstu, sportovní unii a další tři lidi letos v červenci kvůli údajným nezákonným manipulacím v rámci dotačního programu ministerstva.
Podle policistů Jansta požadoval navýšení původně navržené dotace pro ČUS ze 46 na 60 miliónů korun a úředníci ministerstva mu v tom prý vyšli vstříc. Zmíněný rozdíl ve výši 12 miliónů pak kriminalisté označili za škodu a tím, kdo měl údajné machinace finančně odnést, byl prý Český olympijský výbor (ČOV). Právě jemu se měla původní dotace snížit o zmíněných 12 miliónů.
Společně s Janstou a jím vedenou unií policie v této souvislosti obvinila i generálního sekretáře ČUS Jana Boháče (54) a rozšířila stíhání také bývalé náměstkyni ministryně školství Marcele Kratochvílové (42) i někdejšímu řediteli odboru sportu na ministerstvu Zdeňku Břízovi (57).
Všichni jsou podle detektivů podezřelí ze zneužití pravomoci úřední osoby, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a z porušení povinnosti při správě cizího majetku. Obviněným hrozí v případě uznání viny pět až 12 let vězení.
Jansta se ve stížnosti bránil tvrzení, že dotační program ministerstva, ze kterého nakonec peníze do sportovních svazů zásahem policie neodtekly, nebyl žádnou veřejnou soutěží, jak tvrdí detektivové. Podle žalobce to ale není pravda.
„Z faktického pohledu se od počátku jedná o skutečnou soutěž jednotlivých subjektů jako zájemců o dotační financování,“ míní státní zástupce s tím, že i dotační program na peníze do sportu je jednoznačně po formální i materiální stránce veřejnou soutěží.
Lobbing a libovolné dělení peněz
V textu usnesení rovněž uvedl, že k navýšení plánovaných financí pro ČUS došlo na základě „neformálních lobbistických požadavků“ a „libovůlí vycházející z požadavků některých zástupců žadatelů o dotace“. Dohody mezi obviněnými na navýšení dotace pro unii byly prý nezákonné a nešlo o legitimní formu lobbingu, vyplývá podle žalobce i z odposlechů.
„Jedná se o nepřípustné a protiprávní zasahování do již probíhající administrace konkrétních žádostí o dotace,“ míní Fiala. Stávající důkazní situace podle něj nasvědčuje tomu, že při zvýšení dotace pro ČUS nešlo o nějaké přesné výpočty, ale o „pouhé svévolné určení částek, kdy vhodný výpočet a odůvodnění takového navýšení byly až následně dotvořeny“.
Jansta se mimo jiné hájil tím, že nezákonně nepostupoval on, nýbrž samo ministerstvo a jeho úředníci. Ti prý nedodrželi závazný výnos ministryně školství a neurčili jasná kritéria pro rozdělení dotací. Proto se podle svých slov jen následně snažil zabránit poškození ČUS, což je jeho povinností podle stanov. „Nic z peněz nemělo jít do mé kapsy, vše bylo určeno pro sport,“ uvedl už dříve pro Právo.
Zažehlují nevědomost
Ani nynější rozhodnutí žalobce nepovažují se svým obhájcem Josefem Monsportem za správné.
„Státní zástupce ani jediným slovem nereaguje na fakt, že pracovníci ministerstva postupovali v dotačním řízení v rozporu s výnosem vlastní ministryně o pravidlech poskytování dotací, přesto tvrdí, že postup ministerstva byl v souladu s tuzemskou legislativou,“ sdělil Právu advokát.
Má prý jisté podezření, že policie a státní zástupce při obvinění Jansty a spol. o výnosu ministryně vůbec nevěděli a teď se snaží to „nějak zažehlit a udržet status quo“. Žalobce podle něj ignoruje fakt, že v dotačním programu chyběla konkrétní kritéria a úředníci je „libovolně“ vytvářeli až v okamžiku vyhodnocování žádostí a v rozporu se zákonem i se zmíněným výnosem.
„Svým rozhodnutím státní zástupce posílá vzkaz, že protiprávními postupy státních úředníků netřeba se zabývat, ale rezistenci (odpor) proti tomu je potřeba považovat za zločin,“ podotkl Monsport.
Stejně jako jeho klient nechápe, jak mohla policie dojít k názoru, že se obvinění snažili způsobit škodu ve výši 12 miliónů korun, když i státní zástupce připouští, že původní výpočet úředníků ministerstva k určení dotací nemusel být správný. Tudíž by z něj logicky neměla policie vycházet.
