Žalobce chce pro exministra Březinu šest let vězení

V případu týkajícím se roku 2018 figuruje celkem devět obžalovaných, pro které státní zástupce Tomáš Lejnar požaduje uložit trest pět až šest let vězení, pouze u jednoho pak maximální možnou podmínku.

V pondělní závěrečné řeči u pražského městského soudu trval na vině aktérů kauzy, kteří podle něj některé dotované projekty upřednostnili kvůli svým osobním zájmům či zájmům jiných vlivných lidí. Chce, aby společně uhradili hlavnímu městu škodu ve výši 17,8 milionu korun. Míní, že „obžalovaní mají nulový náhled na svou trestnou činnost“.

Obžalobě čelí pět již bývalých a dva současní pražští zastupitelé - Jan Wolf (KDU-ČSL) a Stanislav Nekolný (ANO).

Kromě nich chce státní zástupce uznat vinnými také někdejšího šéfa volejbalového svazu Antonína Lébla (ANO), bývalého starostu Ďáblic Miloše Růžičku (STAN), exstarostu městské části Vinoř Františka Švarce (ODS) a starostu Březiněvsi Jiřího Haramula (ANO). Doplnily je dvě někdejší úřednice z magistrátního odboru volného času a sportu - šéfka odboru Soňa Fáberová a vedoucí oddělení sportu Dana Šachová.

Šestiletý trest vězení Lejnar v pondělí navrhl kromě Březiny také Fáberové, Léblovi, Růžičkovi a Šachové. O rok méně žádá pro Haramula, Švarce a Wolfa.

U Nekolného postačí podle státního zástupce nejpřísnější možný podmíněný trest, tedy tříletá podmínka s pětiletou zkušební dobou, a to za sjednání výhody při zadání veřejné zakázky.

Ostatním zastupitelům klade za vinu i zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku, za což jim hrozí 5 až 12 let odnětí svobody.

Případ se týká peněz, které Praha ze svého rozpočtu rozdělovala na podporu sportu a tělovýchovy, a to formou veřejné soutěže. Březinova komise podle obžaloby nepostupovala na svém zasedání konaném 23. ledna 2018 podle nastavených hodnoticích kritérií. Neobodovala totiž jednotlivé přihlášené projekty podle jejich významu pro hlavní město.

Fáberová a její podřízená poté podle Lejnara neudělené body rozdělily tak, aby odpovídaly konečnému pořadí projektů vybraných komisí. Rada hlavního města, v níž zasedal i Wolf, pak v únoru 2018 jednomyslně schválila poskytnutí těch grantů, které nepřevyšovaly 200 tisíc korun.

Zbylé obsáhlejší granty následně schválilo zastupitelstvo, v němž zasedali i Březina, Wolf, Lébl, Haramul, Růžička a Švarc. Podle obžaloby svým hlasováním „zcela popřeli smysl a účel poskytování grantů na podporu sportu a tělovýchovy v hlavním městě Praze“.

Obvinění podle obžaloby nezákonně rozdělili 32,8 milionu korun. Praha ale reálně vyplatila dotace ve výši 17,8 milionu. Proto obžaloba část skutků kvalifikovala jako pokus, nikoli jako dokonaný trestný čin.

Obžalovaní vinu odmítají. Březina, jenž jako nejmladší v novodobé české historii zastával v letech 2000 až 2002 post ministra, a to konkrétně bez portfeje ve vládě Miloše Zemana, u soudu už dříve prohlásil, že přidělování peněz bylo transparentní.

Komise se podle něj pouze snažila celý proces zefektivnit a zrychlit, protože žádostí o granty přibývalo. Připomněl, že v dané době nebyl funkcionářem ani členem žádného pražského sportovního klubu, že se problematikou financování a podpory sportu zabývá dlouhodobě a že ohledně této problematiky působil i jako poradce na ministerstvu školství.

Upozornil také na to, že jak pražská rada, tak i zastupitelstvo měly právo do procesu přidělování dotací kdykoliv zasáhnout a že se tak v jiných letech i stalo.

Advokáti obžalovaných v pondělí při svých závěrečných řečech shodně poukazovali na to, že na granty neexistuje právní nárok. Neúspěšným žadatelům tak podle nich nemohla vzniknout žádná škoda.

Hovořili o „nesmyslné právní kvalifikaci“. Shromážděné důkazy podle nich nejsou dostatečné a jednání popsané v obžalobě není trestným činem.

Pražský městský soud obžalobu projednává od prosince 2022. Mluvčí soudu ČTK sdělila, že vyhlášení rozsudku plánuje předseda senátu odročit na přelom září a října.

Březina byl už v minulosti jednou pravomocně odsouzen, a to za podvod v pražském dopravním podniku (DPP). Březina měl neoprávněně jako člen dozorčí rady DPP pobírat v letech 2007 až 2011 odměny v celkové výši 290 tisíc korun. Pražský městský soud mu za to v říjnu 2014 uložil roční podmíněný trest s patnáctiměsíční zkušební dobou.