Článek
Čtyřkorunová československá známka na žilkovaném papíru zmizela v roce 1991 z výstavy v Tokiu a po 26 letech se objevila v aukci v Praze, kam ji nabídl semilský podnikatel a filatelista Ludvík Pytlíček.
Že by mohlo jít o pohřešovanou známku z Tokia, rozpoznal znalec a předseda libereckého Klubu filatelistů Josef Chudoba. „Když ke krádeži známky došlo, tak informace o tom byla publikována v časopise. A já jsem si později dal dohromady, že jde o stejný exemplář,“ popsal Chudoba.
Okresní soud v Semilech ho měl ve čtvrtek vyslechnout jako svědka. „Dnes byli předvoláni všichni navržení svědci, k dispozici byly všechny listiny, takže předpokládám, že dokazování by dnes proběhlo kompletní a soud by mohl na základě výsledku dokazování rozhodnout,“ konstatoval semilský soudce Michal Polák.
Rumělkový merkur se poprvé ukazuje lidem. Galerie vystavuje raritní známky za 50 milionů
K výpovědím svědků ani k dalšímu dokazování ale nedošlo. Jednání soudu vůbec nezačalo. Rodina nizozemského filatelisty Johana L. Kleina, kterému žilkovaná čtyřka původně patřila, do Semil nedorazila.
Žilkovaná čtyřkorunovka
- bývá označována za druhou nejvzácnější československou filatelistickou raritu
- jde o původně rakouskou známku na zeleném žilkovaném papíru, kterou poštovní zaměstnanci krátce po vzniku Československa opatřili přetiskem „Pošta československá 1919“
- tyto známky nikdy nešly do poštovního oběhu.
-mezi filatelisty v Česku i ve světě jich koluje zřejmě osm až dvanáct kusů, cena jednoho se odhaduje na pět milionů korun
- v kontextu československých filatelistických rarit je zajímavější jen jediný unikát - stejná známka, která má přetisk obrácený vzhůru nohama, tento jediný exemplář se vydražil v roce 2018 v Praze za více než devět milionů korun, což je historicky nejvyšší částka zaplacená v aukci za československou známku, prodávajícím byl právě Ludvík Pytlíček, jehož rodina se nyní kvůli jiné čtyřkorunovce, pohřešované od výstavy v Tokiu, soudí.
Klein, který se pyšnil jedinečnou kolekcí předválečných československých rarit, sice už v roce 2014 zemřel, podle jeho syna byl ale od osudné výstavy v Tokiu přesvědčený o tom, že mu tam známku z jeho panelu ukradl právě český sběratel Ludvík Pytlíček. „Otec mi vždy říkal: uvidíš, že až umřu, že se ji (Pytlíček) bude snažit prodat,“ popsal před časem Kleinův syn Abraham.
Ve sporu před semilským soudem vystupuje jako žalobce, společně se svým bratrem a nevlastními sestrami, kteří jsou všichni dědici po J. L. Kleinovi. Ve čtvrtek k semilskému soudu nedorazili pravděpodobně proto, že se o jednání nedozvěděli. „Nemáme doklad o tom, že všichni žalobci byli v Holandsku řádně předvoláni. Bohužel se nám nevrátily doručenky, které soud do Holandska zaslal,“ vysvětlil soudce Polák. „Budu nyní volit formálnější způsob doručení prostřednictvím dožádaného soudu v Holandsku,“ dodal.
Sběratel s pošramocenou pověstí
Čtyřkorunová známka je raritní právě tiskem na žilkovaném papíru. „To vzniklo tím, že do papíroviny se dostaly zbytky textilu,“ uvedl Josef Chudoba. „Ve světě je zřejmě osm až dvanáct kusů této známky. Kompletní seznam nikdy nevznikl, proto se neví přesně, kolik jich je. V poslední době se neprodávala, ale její cena by mohla být kolem čtyř pěti milionů korun,“ upřesnil filatelista, který v příběhu pohřešovaného exempláře z Tokia sehrál zásadní roli.
Když ho v roce 2017 objevil v nabídce aukční síně, do případu se brzy poté vložila policie. Známku sběrateli Pytlíčkovi zabavila a uložila do trezoru. Pytlíček byl dlouhodobě považován za jednoho z nejúspěšnějších českých sběratelů známek, čelil ale také žalobě kvůli obchodování s padělky. Soud ho v této kauze osvobodil, v roce 2016 byl ale vyloučen ze Svazu českých filatelistů a po medializaci případu pohřešované známky z Tokia celou svou sbírku prodal a nedlouho poté, v roce 2019, zemřel.
Jeho rodina je přesvědčená o tom, že známku neukradl, ale že ji od Johana L. Kleina, s nímž ho údajně pojilo přátelství, koupil. „Rodina pana Pytlíčka se dožaduje navrácení známky z úschovy soudu, protože tuto známku vydala policii, a tvrdí, že pan Pytlíček ji koupil od pana Kleina zhruba půl roku před výstavou v Tokiu,“ popsal právní zástupce rodiny Vladimír Jašek.
„Druhá strana si nárokuje tuto známku s tím, že jde o stejný exemplář jako ten, který byl v Tokiu. Nicméně v zásadě půjde o to, jestli tam ta známka vůbec byla. Z našeho pohledu je to samozřejmě nemožné. Pokud ji pan Pytlíček půl roku předtím koupil a byla u něj v trezoru, tak nemohla být na té výstavě,“ dodal Jašek.
Soudce Michal Polák předpokládá, že další jednání soudu, tentokrát snad už i se žalobci z Nizozemí, by se mohlo uskutečnit na začátku března.