Článek
V případu, který Ústavní soud zveřejnil v těchto dnech ve své databázi, šlo o to, zda úřady a soudy mohou při rušení oprávnění k trvalému pobytu přihlížet i k dřívějším odsouzením, která jsou už tzv. zahlazená, a jaké činy lze považovat za závažné rušení veřejného pořádku.
Kosovan v ČR žije už od roku 1999. Poprvé tu byl souzen za krádež ještě jako mladistvý, pak dostal ještě jeden trest a v mezidobí si připsal i odsouzení v Itálii.
Za vloupačky do aut dostal tříletý trest podmíněně odložený na pět let a úřady mu v návaznosti na to zrušily povolení k trvalému pobytu s tím, že opakovaně závažným způsobem narušuje veřejný pořádek.
Muž se proti tomu bránil u soudů, a když nepochodil, podal stížnost k Ústavnímu soudu, v níž tvrdil, že justice porušila jeho právo na soudní ochranu a právo pobývat na území České republiky, neboť zde má rodinu. „Za trestné činy mu soud uložil podmíněný trest, což je trest alternativní a mírnější. Je tedy zřejmé, že závažnost narušení veřejného pořádku nemohla být v tomto případě až tak vysoká,“ stálo ve stížnosti.
Nebyl to jednorázový přešlap
Senát Ústavního soudu se soudkyní zpravodajkou Ditou Řepkovou ale v postupu justice nenašel žádnou chybu.
„Protiprávní jednání stěžovatele se opakovalo a uložené potrestání na něho nemělo vůbec žádný vliv. Páchaná trestná činnost nebyla jednorázovým přešlapem, ale opakovaným vědomým porušováním zákona a zájmů státu. Stěžovatel si v době páchání trestné činnosti musel být vědom následků svého jednání,“ uvedla Řepková.
„Při posuzování závažnosti narušení veřejného pořádku stěžovatelem přihlédly soudy k tomu, jaké trestné činnosti se dopouštěl, jakým způsobem byl zapojen, intenzitu útoků na veřejný zájem, výši škody, kterou způsobil, i jeho absentující sebereflexi,“ dodala Řepková a zdůraznila, že žádné ústavně zaručené právo cizinců na pobyt na území České republiky neexistuje.
Opilec se vloupal do auta v Litvínově. Než stačil něco ukrást, usnul
