Žábry mrtvých ryb z Bečvy nenasvědčovaly otravě kyanidem, uvedl u soudu rybář

Pernický zopakoval, co už před více než dvěma lety sdělil Právu a dalším médiím.

„Všechny nás pálily ruce, jako kdybychom je měli poleptané nějakou chemikálií. Jednatel, já a ještě pár kluků jsme smrkali krev, pálila nás sliznice. Mysleli jsme, že je to chlor nebo něco, ta vůně byla podobná jako savo nebo jako chlorové tablety do bazénu,“ sdělil Pernický.

„Tragédie na Bečvě mohla vzniknout tak, že někdo způsobil nějakou havárii a snažil se ji zaretušovat, protože nevěděl, co všechno vyteklo a co za látky obsahuje. To mohl zaretušovat chlornanem, který látku neutralizoval. Přestřelil a chlornan skončil v Bečvě,“ dodal.

Soud a obžaloba se však od prvopočátku zabývá otravou řeky v souvislosti s možnou přítomností kyanidu. Otravou kyanidem podle soudního znalce Jiřího Klicpery odpovídalo i zbarvení žaber uhynulých a dusících se ryb. Klicpera v posudku uvedl, že žábra byla zbarvená jako zralá třešeň. S tím ale Pernický nesouhlasí.

„Barva žaber mrtvých ryb z řeky Bečvy v den havárie nenasvědčovala otravě kyanidem. Ani jedna z ryb, které jsme vytáhli z vody, neměla žábry barvy zralých třešní, což je charakteristické pro otravu kyanidem. Naopak ryby měly žábry ve světlejší barvě,“ řekl u soudu Pernický.

Ten nesouhlasí ani s výsledky Klicperova pokusu s barvivem k možnému postupnému promísení kyanidů od výusti kanálu rožnovské firmy Energoaqua dál po toku o délce 3,5 kilometru, kde teprve začínaly umírat ryby.

Je přesvědčený, že zdroj otravy byl podstatně níže, než je výpust firmy Energoaqua, která je spolu se svým ředitelem Oldřichem Havelkou v případu obžalovaná.

Podle žalobce způsobila firma znečištění Bečvy jedovatými kyanidy a šestimocným chromem, a to minimálně na 37 kilometrech řeky. Zmocněnec obžalované firmy Vladimír Kurka i Havelka vinu v kauze odmítli. Za poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami hrozí Havelkovi až pětileté vězení, společnosti zákaz činnosti a peněžitý trest.

Společnost Energoaqua spravuje podle ČTK tovární areál v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku. Zajišťuje v něm i čištění odpadních vod. Z areálu odcházejí kanálem, který ve Valašském Meziříčí ústí do Bečvy. Právě tímto kanálem se údajně podle státního zástupce Jiřího Sachra kyanidy a šestimocný chrom do řeky dostaly. Obžaloba uvádí, že to mělo za důsledek masivní úhyn více než 39 tun ryb. Otrava zasáhla řeku v úseku pod Valašským Meziříčím až po Přerov, podle odborníků tam jedovaté látky poškodily biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy.

U soudu ve středu svědčila i Azaria Martin Kotouč, která k havárii vyjížděla z olomouckého inspektorátu ČIŽP. „Nebylo to nijak zabarvené, nebyla tam žádná pachová stopa,“ uvedla ke kvalitě vody.

Odebrala vlastní vzorky vody i ryb, několik podle ní odebrali i hasiči. Vzorky od rybářů odmítla převzít, což zdůvodnila tím, že byla odebrána řada dalších vzorků.

Makrobentos, tedy organismy žijící na dně, které jsou viditelné pouhým okem, podle Kotouč pod kameny v řece u Hustopečí nad Bečvou i níže položeného Ústí na Přerovsku přežil. „Přežily i ryby v tůních mimo hlavní proud,“ řekla Kotouč.

Přímo na místě měl podle ní ze zákona práce koordinovat vodoprávní úřad. Příčinou havárie se mělo zabývat brněnské pracoviště ČIŽP, pod které místo úniku znečištění územně spadá, uvedla Kotouč.

Tehdejší ředitel olomouckého inspektorátu ČIŽP Radek Pallós ve středu uvedl, že informaci o tom, že řeku otrávily kyanidy, obdržel od hasičů. „Bylo to ve středu večer nebo ve čtvrtek ráno,“ řekl Pallós.

Hlavní líčení by mělo pokračovat ve čtvrtek 2. března, na kdy soud předvolává další svědky.