Článek
Justice se v takových případech pak zabývá zejména tím, jestli reakce naplnila definici nutné obrany, tedy zda například použití legálně držené zbraně odvracelo přímo hrozící nebo trvající útok na život či zdraví.
Zásadní podmínkou je, aby obrana před útokem byla adekvátní. „Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku,“ uvádí trestní zákoník.
„Právní úprava je v podstatě stejná už desítky let a neměnila se. Já si myslím, že by nutná obrana měla být jen k ochraně života a zdraví. Nedokážu si představit, že bychom stříleli lidi jen proto, že chtějí poškodit nebo ukrást majetek,“ řekl Právu advokát Jaroslav Ortman.
Bude majitel domku obviněn z usmrcení zloděje? Rozhodnout má balistika
Ačkoli plzeňský případ detailně nezná, budou vyšetřovatelé nyní podle něj pátrat, jestli okolnosti směřovaly právě k ohrožení života a zdraví.
„Obhajoba bude hrát na to, že se poškozený lekl a domníval se, že mu jde o život,“ odhadl právník. V tom případě by pak soud zabití mohl uznat jako nutnou obranu.
Důležitou roli budou podle Ortmana hrát i znalecké posudky a také to, jak dotyčný reagoval bezprostředně po střelbě, což objasní například záznam tísňového volání na policii.
Muž, kterého zastřelil majitel domu při vloupání na Plzeňsku, byl propuštěný vrah
Při soudních jednáních se detailně rozebírá průběh celé události, protože je také určující, jestli se dotyčný bránil bezprostřednímu útoku, nebo šlo spíš o odplatu. Střelit útočníka nebo zloděje na útěku do zad soudy za nutnou obranu nepovažují.
Případy, kdy soud obranu neuznal…
To byl i případ Jaromíra Šebesty z Karvinska, který v dubnu 2012 na svém pozemku přistihl skupinku zlodějů. Ti se rozutekli, jenže majitel po nich vystřelil z kuše. Jednoho ze zlodějů trefil šíp do hlavy a ten na následky zranění zemřel. Soudy došly k závěru, že o nutnou obranu nešlo.
„Výstřel vyšel ve chvíli, kdy skupina z místa utíkala a obžalovaný v této situaci nebyl ohrožen,“ vysvětlil předseda senátu olomouckého vrchního soudu, proč střelce poslal na deset let do vězení.
Od stejného soudu odešel s šestiletým trestem za pokus o vraždu i Karel Bašta, který v roce 2009 použil zbraň proti skupince mladých lidí, z nichž se část vloupala do jeho sběrny surovin v Ivančicích na Brněnsku.
Když Bašta dorazil do areálu kovošrotu s brokovnicí, na auto zlodějů dvakrát vystřelil. Mladou ženu výstřel z brokovnice připravil o zrak. Soud uzavřel, že muž nejednal adekvátně. Ve vězení ale nakonec pobyl jen krátce, protože mu tehdejší prezident Václav Klaus udělil milost.
…a kdy uznal
Naopak zabití agresivního muže ve Volarech v roce 2015 potrestáno nebylo. Tomáš Ilijev tehdy smrtelně zranil bratra své přítelkyně, který ho předtím společně s dalším útočníkem napadl na chodbě jeho domu.
„Měl nepochybně právo se za této situace nějakým způsobem bránit. Použití nože bylo v tomto směru adekvátní,“ konstatoval o dva roky později předseda odvolacího senátu pražského vrchního soudu.
Pravomocné uzavření podobných případů může trvat i několik let, jak dokládá i rodinná tragédie ze středních Čech z roku 2018.
Tehdy dvaadvacetiletá žena zaslechla hádku mezi šestnáctiletou sestrou a o dva roky starším bratrem, kterou provázely zvuky potyčky a souboje. Dívka volala sestru na pomoc.
Ta při potyčce do ruky vzala nůž, který původně držel bratr, a třináctkrát ho bodla do krku. Za to byla žena obžalovaná, ale justice kauzu uzavřela s tím, že šlo o učebnicový příklad nutné sebeobrany.
Obrana byla podle loňského verdiktu Nejvyššího soudu adekvátní, jelikož se poškozený v minulosti choval násilnicky k obžalované, její sestře i matce.