Za odporné týrání malého chlapce dostala macecha podmínku. Šéfa žalobců to zvedlo ze židle

To chce ale nyní zvrátit nejvyšší státní zástupce Igor Stříž, který proti pravomocnému rozsudku Vrchního soudu v Praze z loňského května podal dovolání. Podle něj vrchní soud nezohlednil, že se jednalo o opakované, pravidelné a velmi intenzivní týrání. Upozornil přitom také na zvlášť zavrženíhodný způsob, jakým macecha s chlapcem zacházela.

Ze spisu vyplývá, že 30letá žena zneužívala syna svého tehdejšího přítele v průběhu let 2017 až 2020. Dělo se to jednou za 14 dní o víkendech, kdy měl hocha otec ve své péči.

„Donutila ho sednout si v autě vedle ní pod přístrojovou desku. Zalepila mu oči lepicí páskou a okolo krku mu uvázala škrtidlo, které utahovala, a říkala mu ‚lízej‘. V jednom případě mu zase svázala ruce za záda, přelepila oči a do konečníku mu zasouvala neznámý předmět, což ho bolelo,“ popisoval další praktiky státní zástupce.

Původně ženu poslal Krajský soud v Plzni za týrání a znásilnění na čtyři roky do vězení. Vrchní soud v Praze ale rozsudek zrušil a obviněnou uznal vinnou pouze přečinem týrání svěřené osoby. Za to jí uložil pětiletou podmínku.

Hoch policistům vypověděl, že před ním obžalovaná žena chodila nahá nebo v gumových šatech. Potvrdil také, že když byl svázaný, sahala mu mezi nohy.

Podle znalců chlapec popisuje věrně a autenticky situace, jejichž významu nemůže rozumět a které se týkají především technik obvyklých u vyznavačů perverzního sexu,“ stojí ve znaleckém posudku.

Odborníci také potvrdili, že se chování nevlastní matky podepsalo na chlapcově psychice. „Jde především o emoční následky, které jsou typické pro týrání. Hoch trpí úzkostmi s trvalým napětím a značnou ostražitostí. V sexuálním kontextu to nechápe dodnes,“ dodali znalci.

Markéta V. vinu popírala. „Nic z toho není pravda. Žádné příkoří jsem mu nedělala,“ prohlásila a dál odmítla vypovídat. Psychiatři se shodli, že jednání obžalované souvisí s jejím atypickým sexuálním chováním.

„Jednáním obviněné došlo k velmi ponižujícímu a zraňujícímu zásahu do důstojnosti poškozeného, který takové zacházení nesl velmi úkorně a silně ho stresovalo,“ argumentuje Stříž v podaném dovolání.

Šéf žalobců také poukázal na to, že jednání obviněné je možné považovat za zvlášť zavrženíhodné. „Poškozený byl útlého věku, neboť týrání pokrývalo období od jeho sedmi do deseti let. V podstatě byl bezbranným dítětem odkázaným na péči dospělých a jen s omezenými možnostmi se proti takovému týrání bránit či se proti němu účinně ohradit,“ stojí dále v dovolání.

V případě zamykání poškozeného do kumbálu a následného nucení ze strany obviněné k úklidu vlastních výkalů či moči lze podle Stříže hovořit i o věznění za nelidských podmínek.