Článek
Zástupce velitele Oddělení pasové kontroly hraničního přechodu v Mikulově Kratochvíla a jeho nadřízeného Zdeňka Paláska potrestal za trestný čin zneužití pravomoci veřejného činitele tříletým trestem odnětí svobody s podmíněným odkladem na tři roky.
Třetího obžalovaného, Josefa Šoustka, v době události vojáka základní služby, zařazeného na ostraze státní hranice do směny u hraniční závory, soud osvobodil s odkazem na promlčení jeho skutku. Rozsudek je zatím nepravomocný.
Došlo i na střelbu
Důvodem soudního jednání je událost ze 2. května 1972. Jaroslav Masařík, český emigrant z Johanesburgu, tehdy na rakouské straně hranice čekal na návrat manželky z Brna. Snažil se navázat kontakt s vojákem u závory. Podle žaloby poté měl vojín Šoustek vylákat Masaříka na území ČSSR do míst, kam vzápětí přijel velitel Oddělení pasové kontroly na hraničním přechodu Palásek se zástupcem.
Muže, který vstoupil na československé území chtěli zajistit. Masařík, jenž by v případě zadržení skončil ve vězení za ilegální opuštění republiky, se dal na útěk a Šoustek po něm začal střílet.
Dvě rány zasáhly prchajícího do kotníku a stehna levé nohy. Střelbě předcházely výzvy i varovné výstřely, potud bylo podle soudu počínání trojice v pořádku.
Masařík se navzdory zranění dostal na rakouské území patnáct metrů za hranici. a Šoustek s Kratochvílem jej na podnět Paláska dovlekli do Československa, přičemž v potyčce Masařík vystřílel náboje z Šoustkova samopalu.
Došlo k narušení suverenity
"Ty věci byly zveličovány. V tisku jsem se dočetl, že jsme byli dvě stě metrů na rakouském území, to jsou hňupoviny. Hranicí je střed potoka, mohlo to být tak devět metrů," řekl Kratochvíl, který do poslední chvíle přesvědčoval soud o své nevině. V podání obžalovaných byli naopak oni obětí provokace.
"Už tehdejší orgány potvrdily, že došlo k narušení suverenity sousedního státu. Vedly se jen spory do jaké hloubky území. Vycházíme nejen z výpovědi poškozeného, ale i ze svědecké výpovědi a záznamů četnické stanice v Drasenhofenu," odmítla předsedkyně senátu Helena Slunská tvrzení obžalovaných, že se zadržení odehrálo na půdě ČSSR.
V případě tří pohraničníků již dvakrát soudy rozhodly. Na základě dovolání nejvyšší státní zástupkyně ale Nejvyšší soud ČR určil, že skutek není promlčený a vrátil případ Okresnímu soudu v Břeclavi. Podle hrozící výše trestu jako kritéria pro promlčení soud první instance rozhodl, že v případě vojína je skutek promlčen, u jeho velitelů nikoliv.