Za výhrůžné útoky na domažlického soudce dostal muž podmínku

Kromě toho byl Šimkovi uložen dohled probačního úředníka a zákaz kontaktu s poškozeným. Soud také rozhodl o dvouletém zákazu zdržovat se v okolí Domažlic.

"Chování obžalovaného už vybočilo z běžných norem. Urážky a výhružky byly četné a jejich obsah už překročil patřičnou mez. Navíc se tyto ataky stupňovaly a poškozený měl oprávněné obavy o svůj život a zdraví," uvedla soudkyně Martina Šimánková.

Podle ní u obžalovaného lze pochopit nespokojenost s tím, jak probíhala soudní jednání ohledně rozhodování o výchově jeho syna. " Nelze ho ale vyvinit, jakým způsobem si ten svůj pocit marnosti vybíjel na poškozeném," dodala

Podle rozsudku posílal Šimka soudci několik let e-maily, kde například uváděl: „Ty justiční zm... Necháváš pohlavně zneužívat a bít do krve děti svých odpůrců. Budeš sražen ze schodů.“ Některé e-maily očerňující zmiňovaného soudce současně posílal i dalším osobám a státním orgánům.

„O poškozeném šířil nepravdivé údaje, obviňoval jej z páchání trestné činnosti a vyhrožoval těžkou újmou na zdraví,“ uvedl žalobce Jan Hrubý.

Podle něho šlo o výmysly obžalovaného, který takto reagoval na průběh a výsledky soudních řízení týkajících se jeho syna. Obžalovaný v té době vedl s bývalou manželkou spor ohledně péče o jejich nezletilého syna, který projednával domažlický soud, v jehož čele stál v té době právě Švígler.

Před soudem Šimka prohlásil, že šlo o reakci za průtahy v opatrovnickém řízení, které se týkalo jeho syna a které se táhlo několik let. „Nikomu jsem nechtěl ublížit. Panu Švíglerovi jsem se dopisem omluvil s tím, že šlo o výsledek mé frustrace v kombinaci se vztekem. Mám svého syna velmi rád, udělal bych pro něho cokoliv,“ uvedl Šimka, který nakonec u soudu s žádostí o svěření syna do péče neuspěl. Tvrdil, že nikdy neměl v úmyslu Švíglerovi ublížit.

„Ze začátku jsem to bral jako nevybíravou reakci zlomeného člověka a já se snažil projevit určitou shovívavost a slušnost. V momentě, kdy od nadávek přešel k výhrůžkám, jsem už neměl dobrý pocit a začalo mi to vadit. Zkuste se vžít do mé situace, když o vás někdo rozesílá na různé instituce, že pohlavně przníte dítě. Pak vám přijde e-mail, že mi seřeže manželku a děti do krve nebo že vás shodí ze schodů soudní budovy. Budete mít z toho oprávněný strach,“ uvedl Švígler.

Vzniklá situace začala ovlivňovat život jeho rodiny. „Nechtěl jsem nic podcenit a zůstat nečinně sedět s rukama v klíně. Jak se výhrůžky stupňovaly, rostla moje obava, že nějaký útok ze strany pana Šimky přijde. Tak jsem se snažil zabezpečit chod domácnosti. Určitá opatření přijala i policie,“ pokračoval Švígler s tím, že v ten moment se u něj vytratila životní pohoda. „Začal jsem mít, jak se říká, stihomam. Sledoval jsem, jestli se někde pan Šimka neobjeví, hlídal jsem děti i manželku,“ dodal.

Se Šimkou se několikrát sešel i osobně. „Vystupoval velmi slušně, řekl bych i s určitou noblesou. Vůbec mi k němu nepasoval jeho písemný projev. Já jsem se mu snažil slušně vysvětlit, že ze své pozice nemohu zasahovat do jeho případu. Při poslední návštěvě, kdy za mnou přišel do kanceláře, už reagoval podrážděně a nezvládl emoce. Prostě vidí jedno zlo, které jsem já,“ vypovídal dále Švígler.

Soudce přitom žádný ze sporů, které skončily v neprospěch Šimky, nerozhodoval.

„Z pozice předsedy soudu jsem musel následně řešit výhrady pana Šimky k údajným průtahům a nevhodnému chování soudce, který měl jeho případ na starosti. Všechny stížnosti, bylo jich celkem devět, jsem zamítl jako neopodstatněné,“ vysvětlil Švígler.

Vše začalo v roce 2014, když obžalovaný muž zavolal na tísňovou linku policie, že Švígler mu pohlavně zneužívá jeho nezletilého syna. Policisté tehdy vyjeli oznámení prověřit na udanou adresu a ukázalo se, že šlo o zcela vyfabulované obvinění.

„Když policie případ odložila, pan Šimka toho využil a psal na různé instituce jako kancelář prezidenta, úřad vlády nebo úřad ombudsmana, že mě policie vyšetřovala za pedofilii. Označil mne za méněcenného pedofilního zk...syna, jehož vzorem je fašismus a který nechává bít a pohlavně zneužívat malé děti,“ uzavřel Švígler.