Za vyhození batolete ze čtvrtého patra snížil soud ženě trest na 16 let

„Důkazy, které byly shromážděny, jednoznačně vylučují jiný závěr, že by se poškozený dostal z okna ven jiným způsobem, než že jej vyhodila obžalovaná,“ konstatoval předseda odvolacího senátu Jiří Lněnička, který tak odmítl odvolání obhajoby, podle které nebyl pro odsouzení ženy dostatek důkazů. „Závěr o tom, že to byla obžalovaná, která vyhodila nezletilého z okna, je správný,“ zdůraznil soudce.

Podle soudu žena nejednala s rozmyslem ani ze zvlášť zavrženíhodné pohnutky, ale v prostém afektu, který se stupňoval. „Je celkem jedno, jestli vyskočila s dítětem v náručí, nebo jej nejprve vyhodila a poté vyskočila sama,“ pokračoval Lněnička ve zdůvodňování zamítnutí odvolání.

Českobudějovický soud nicméně podle Lněničky uložil ženě nepřiměřeně přísný trest. „Trest dostatečně nereflektuje fakt, že jde o mladou osobu, která nebyla dosud soudně trestána, projevila určitou lítost...,“ vysvětlil soudce s tím, že už jen tím, že přišla o dítě či i pokusem o sebevraždu došlo u ženy k určitému potrestání.

Žena byla v listopadu 2018 na návštěvě u svého bývalého partnera v bytě na sídlišti Šumava v Českých Budějovicích. Během noci, podle psychologa patrně z pomsty vůči bývalému partnerovi, hlavou napřed vyhodila z okna ve čtvrtém patře svého syna a potom sama vyskočila na trávník před domem. Zatímco ani ne dvouletý chlapeček na místě svým zraněním podlehl, žena se ze svých zranění vyléčila.

Podle soudního psychiatra žena netrpí ani netrpěla žádnou duševní chorobou ani poruchou, znalec z oboru psychologie uvedl, že žena jednala v afektu z „dlouhodobě nepříznivých stavů, které prožívala“. Žena jednala podle soudu pod vlivem dlouhodobě náročné životní situace a neshod s bývalým partnerem, který se ji proti její vůli snažil donutit k návratu do společné domácnosti.

Obžalovaná u hlavního líčení svůj čin v podstatě popřela, resp. uvedla, že si není vědoma toho, že by dítě vyhazovala. „Vše je v oblasti spekulací, nevěřím, že bych byla něčeho takového schopná. Ráda bych, aby se tato událost vysvětlila,“ uvedla v červnu žena, která rovněž během líčení naznačovala, že dítě mohl vyhodit z okna i jeho otec.

V odvolání se obhájci obžalované snažili soud přesvědčit, že českobudějovický soud rozhodl na základě neúplného dokazování, které bylo zaměřeno na prokázání viny obžalované ženy. „Hodnocení důkazů je nepřátelské vůči obžalované,“ uvedl jeden z jejích obhájců s tím, že soudu navrhl ženu obžaloby zprostit právě pro nedostatek důkazů.

Příbuzní obžalované dodali, že žena by takového činu nebyla vůbec schopná, také podotkli, že pro prokázání viny není dostatek důkazů. A naopak označovali otce dítěte za agresora a manipulátora.

Žena podle obhajoby navíc neměla žádný motiv. „Nedokážu si představit, že bych něco takového udělala,“ uvedla žena na závěr.