Článek
Součástí rozsudku je povinnost obžalované uhradit za duševní útrapy a bolestné téměř milion korun.
„Děti napadla se záměrem je zabít. Jednala promyšleně. Ušetřila jen nejmenšího syna s tím, že si zvykne na život bez ní. Je inteligentní osobou, která by měla rozpoznat, co je správně. Pohnutka jejího jednání je neakceptovatelná. Obětovala děti, že se nerealizovaly její představy o budoucnosti. Řekla si, že všem ukáže. Rozhodně nebyla v bezvýchodné situaci. Její pohnutka byla zjevně sobecká,“ uvedla předsedkyně senátu Lucie Bočková.
Podle obžaloby žena děti napadla letos v dubnu. V den, kdy se kvůli dluhu na nájemném měla vystěhovat z bytu, vzala kuchyňský nůž, tím nejprve zasadila devět ran do krku dívence a poté jím pětkrát bodla do stejného místa i jejího brášku.
Na místě tragédie byl ještě dvouměsíční kojenec, kterému ale žena nijak neublížila. Holčička zemřela na místě, chlapce v kritickém stavu vezli záchranáři do nemocnice. Lékařům se ho nakonec podařilo udržet při životě.
Žena obžalovaná z brutálního útoku na své děti
Obžalovaná žena těsně před svým činem poslala ven svého partnera a otce dětí s tím, že potřebuje klid na uklízení v bytě. Když se muž vrátil, policisté už ho dovnitř nepustili.
„Když mi řekli, co se stalo, úplně mě to položilo. Vůbec jsem netušil, že by něčeho takového byla schopná. Co se týče jejího vztahu k dětem, nemůžu říci křivého slova. Nevěřil jsem, že by jim mohla ublížit,“ vypověděl.
Přiznala se
Žena se před soudem k činu přiznala. Odmítla ale, že měla záměr děti zabít. Podle svých slov zpanikařila.
„Udělala jsem to já. Způsob popsaný v obžalobě souhlasí. Děti jsem ale nechtěla usmrtit. Nechci se omlouvat. Byla jsem v hrozném stresu, zejména tou výpovědí z bytu. Nevěděla jsem, jak situaci řešit. Chtěla jsem všechno ukončit,“ řekla obžalovaná s tím, že si pamatuje vše, co se v bytě stalo.
„Necítím se ale dost silná, abych to tady popisovala. Svoje děti jsem vždycky milovala, nikdy jsem se k nim nechovala zle ani agresivně. Chtěla jsem jim dát vždycky to nejlepší. Neudělala jsem to úmyslně, abych jim ublížila. Nedokážu říct, proč se to stalo. Chtěla jsem děti chránit, protože jsem nevěděla, co se bude dál dít, že nebudou mít co jíst. Určitě to nebylo tak, že se mi děti nehodí, tak je zabiju,“ pokračovala obžalovaná se slzami v očích.
Nejdříve podle jejích slov napadla syna a pak dceru. „Držela jsem je za ruku a utěšovala, že se zase všichni sejdeme. Chtěla jsem zabít i sebe, ale pak tam přišla majitelka bytu,“ vzlykala matka.
Poukázala na problémy, které se jí nedařilo řešit. „Měli jsme dluhy, které se nám nedařilo splácet. S partnerem to nefungovalo. Bylo toho moc najednou. Každé ráno jsem se budila s tím, co zase bude. Neměla jsem žádnou oporu,“ obhajovala se obžalovaná žena.
Nevěřil jsem, že by dětem mohla ublížit, řekl partner ženy souzené za vraždu dcery
Její partner před soudem připustil, že jejich společné soužití nebylo úplně bezproblémové, a dokonce přiznal, že ženu mlátil.
„Když jsme se poznali v roce 2013, byl to láskyplný vztah. Svěřil jsem jí i všechno kolem financování rodiny a dal přístup ke svému účtu. Pak ale najednou začaly chodit exekuce, dlužili jsme, kam jsme se podívali. Tvrdila mi, že peníze zmizely někde v bance. Začalo se to vyostřovat. Je pravda, že jsem ji kvůli tomu i mydlil a začal mít vztahy s jinými ženami,“ líčil situaci s tím, že si dali od sebe i na několik měsíců pauzu.
„V posledních měsících se to ale trochu uklidnilo. Řešila se insolvence, a dokonce jsme měli i společné plány. Po zaplacení dluhů jsme se chtěli vzít a postavit si baráček. Netušil jsem, že to takhle skončí,“ uzavřel svědek.
Podle vyjádření znalců nešlo u obviněné ženy i přes její problematickou osobnost tak závažnou agresi předjímat. Z jejich posudku plyne, že dotyčná netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Jako možnou pohnutku jejího jednání vysvětlují pocit bezvýchodnosti, osobní krize, bezradnosti a nepochopení.
„Motivaci lze hledat v neschopnosti najít realistické řešení v tíživé osobní situaci a vyslat směrem k okolí signál, že takto trpět už dál nelze. Není primárně osobou s rysy agresivity. Sice pocity viny prožívá, ale více cítí osobní křivdu, selhávání druhých a vlastní ublíženectví,“ konstatovali znalci.