Uškrtil tetu a vytrhal jí zuby. Soud recidivistovi potvrdil výjimečný trest

„Vrchní soud má za to, že Krajský soud v Liberci nijak nepochybil při uložení výjimečného trestu ve výši pětadvaceti let,“ uvedl předseda odvolacího senátu Martin Zelenka.

Připomněl, že se Páv dopustil trestného činu na osobě blízké, vysokého věku, a navíc v místě bydliště, kde by se měl člověk cítit v bezpečí. „Jeho doznání a lítost nemohou kompenzovat způsobený následek natolik, aby mohly být odůvodněním snížení trestu odnětí svobody,“ podotkl soudce.

Zadlužený recidivista Páv loni v září v Jablonci nad Nisou navštívil svou tetu. Věděl, že má doma nějaké šperky a hotovost. Z vyšetřování vyplynulo, že měla například v dóze schovaných 360 tisíc korun.

Páv v podstatě hned poté, co mu teta otevřela, jí zmáčkl krk, překryl ústa a kolem krku jí utáhl textilní řemínek. Z bezvládného těla pak serval náušnice, řetízek a prsten. Poté si došel do předsíně pro kleště a své oběti vytrhal zlaté zuby. Tělo následně zastlal do úložného prostoru postele. V bytě uklidil, vzal další šperky a doklady a odešel. Zanedlouho ukradené šperky prodal za něco málo přes sedm tisíc korun a zbytek vyhodil. Oněch 360 tisíc bylo přitom uloženo v posteli, kam tělo zavražděné schoval.

Tělo našli jen pár hodin po vraždě policisté, které zavolala rodina dcery oběti, protože se jí nemohli dovolat a ani sousedé se na ni nedozvonili.

Páv, který se hlavního líčení neúčastnil, se k činu víceméně doznal. Popíral ovšem, že by vraždil ze zištných důvodů, s tetou se prý pohádal, dala mu facku a on do ní strčil tak, že si rozbila hlavu o linku. Prý mu vyhrožovala, že na něj zavolá policii a zase ho zavřou. Tak se prý neovládl a ze vzteku tetu uškrtil. Zlaté zuby jí prý vyrval rovněž ze vzteku.

Právě zištný motiv a v podstatě nemožná resocializace byly pro liberecký soud důvody pro uložení výjimečného trestu.

S jeho výší Páv ale nesouhlasil, prý je nepřiměřeně přísná. Jeho obhájkyně v odvolání apelovala na soud tím, že se Páv k činu nejen přiznal, ale i „přispěl významnou měrou k jeho objasnění“. Trest by si představoval ve standardním rozmezí, tedy mezi patnácti a dvaceti roky vězení.

„Trest vysokej si určitě zasloužím, v mým případě, v mým věku je to v podstatě doživotí,“ prohlásil Páv u odvolacího soudu. „To, co jsem udělal prostě… nedá se to vzít zpátky, zmařil jsem život. Nemůžu k tomu prostě nic říct. (…) S tím neštěstím, co jsem způsobil, budu muset žít do konce života dál,“ dodal. Odmítl ovšem opět zištný motiv a stejně jako v přípravném řízení tvrdil, že se s tetou pohádali.

Státní zástupce odmítl, že by se v Pávově případě jednalo o nepřiměřeně přísný trest. Recidivista podle něj prokázal neúctu k lidskému životu v podstatě kvůli pár korunám.

Páv strávil ve vězení více než polovinu svého života, poprvé šel za mříže v sedmnácti letech. Pykal nejen za krádeže, porušování domovní svobody, výrobu drog, maření úředního výkonu, ale i několikeré brutální znásilnění.