Článek
Soud vyhověl návrhu státní zástupkyně. Návrh za 18letý trest vyvolal v lavicích pro veřejnost nevoli. „Doživotí,“ hlasitě vykřikla příbuzná oběti. A povyk pokračoval i poté, co všichni vyšli ze soudní síně.
Za vraždu byl odsouzen třiatřicetiletý Jan Bárta, nezaměstnaný, aktuálně v podmínce pro ne tak závažný trestný čin. Podle svých slov trpí schizofrenií, podle závěrů soudních znalců tomu tak ale není a v době spáchání činu měl plně zachovány rozpoznávací schopnosti.
Policie ho zadržela zhruba hodinu po činu na ubytovně, kde žil. Obžalovaný Bárta k činu nevypovídal, hájil se pouze tím, že ten den nikde nebyl, pouze na této ubytovně.
Jsou horší vraždy, míní obžalovaný
„Byť tu absentuje doznání samotného obžalovaného, jedná se o výpovědi svědků. Nejsou osamocené důkazy, ale jsou tu i posudky znalců. Podstatnými jsou kamerové záznamy přímo z vlakového nádraží, to jsou záznamy městské policie, a posléze kamerové záznamy z ubytovny, kde se obžalovaný zdržoval, kterými bylo vyvráceno, že v době, kdy mělo v útoku dojít, se na ubytovně nenacházel, ale nacházel se na hlavním nádraží,“ uvedla státní zástupkyně Lenka Faltusová.
Obnovu řízení v případu vraždy seniora ve Slopném soud zamítl
Její návrh trestu vězení okomentoval Bárta stručně. „Osmnáct let je hodně. Jsou horší vraždy, kdy lidi jedí lidi,“ řekl soudci s tím, že svědci se prý na něho domluvili.
Nůž se při útoku zlomil
Bárta k případu nevypovídal, stále proto není jasné, proč se vůbec s chlapcem dostal do sporu. Každopádně hádku podle obžaloby ukončil napadením poškozeného, na kterého vytáhl kuchyňský nůž s více než dvanácticentimetrovou čepelí. Poškozeného zranil na hlavě, trupu a pravé ruce, a to pětadvaceti bodnořeznými ranami. Některé byly povrchové, ale ve dvou případech šlo i o hluboké bodnořezné rány směřující do hrudníku. Nůž poškodil plíce a hrudní srdečnici, takže chlapec vykrvácel. Přivolaní záchranáři mu už nemohli pomoci, zemřel na místě.
„Ležel na zádech, chrčel, tekla mu krev z pusy. Volal jsem na kluky, ať tam jdou. Byl to takový chaos. Byl jsem z toho vystrašený. Křičel jsem, ať zavolají záchranku,“ řekl v pondělí u soudu svědek, který byl na místě prakticky těsně po útoku. Poškozeného znal a viděl, jak s obžalovaným odchází směrem do budovy hlavního nádraží. Pak si šel s kamarády sednout na peron a všiml si, že se v kolejišti něco děje. Část útoku sledoval ze vzdálenosti asi dvaceti metrů. Neviděl ale přímo, že by obžalovaný bodal. Viděl ho ale z místa utíkat a nůž se zlomenou čepelí podle něj ležel asi půl metru od těla.