Článek
Soud vyhověl návrhu státní zástupkyně. Návrh za 18letý trest vyvolal v lavicích pro veřejnost nevoli. „Doživotí,“ hlasitě vykřikla příbuzná oběti. A povyk pokračoval i poté, co všichni vyšli ze soudní síně.
Za vraždu byl odsouzen třiatřicetiletý Jan Bárta, nezaměstnaný, aktuálně v podmínce pro ne tak závažný trestný čin. Podle svých slov trpí schizofrenií, podle závěrů soudních znalců tomu tak ale není a v době spáchání činu měl plně zachovány rozpoznávací schopnosti.
Policie ho zadržela zhruba hodinu po činu na ubytovně, kde žil. Obžalovaný Bárta k činu nevypovídal, hájil se pouze tím, že ten den nikde nebyl, pouze na této ubytovně.
Jsou horší vraždy, míní obžalovaný
„Byť tu absentuje doznání samotného obžalovaného, jedná se o výpovědi svědků. Nejsou osamocené důkazy, ale jsou tu i posudky znalců. Podstatnými jsou kamerové záznamy přímo z vlakového nádraží, to jsou záznamy městské policie, a posléze kamerové záznamy z ubytovny, kde se obžalovaný zdržoval, kterými bylo vyvráceno, že v době, kdy mělo v útoku dojít, se na ubytovně nenacházel, ale nacházel se na hlavním nádraží,“ uvedla státní zástupkyně Lenka Faltusová.
Její návrh trestu vězení okomentoval Bárta stručně. „Osmnáct let je hodně. Jsou horší vraždy, kdy lidi jedí lidi,“ řekl soudci s tím, že svědci se prý na něho domluvili.
Nůž se při útoku zlomil
Bárta k případu nevypovídal, stále proto není jasné, proč se vůbec s chlapcem dostal do sporu. Každopádně hádku podle obžaloby ukončil napadením poškozeného, na kterého vytáhl kuchyňský nůž s více než dvanácticentimetrovou čepelí. Poškozeného zranil na hlavě, trupu a pravé ruce, a to pětadvaceti bodnořeznými ranami. Některé byly povrchové, ale ve dvou případech šlo i o hluboké bodnořezné rány směřující do hrudníku. Nůž poškodil plíce a hrudní srdečnici, takže chlapec vykrvácel. Přivolaní záchranáři mu už nemohli pomoci, zemřel na místě.
„Ležel na zádech, chrčel, tekla mu krev z pusy. Volal jsem na kluky, ať tam jdou. Byl to takový chaos. Byl jsem z toho vystrašený. Křičel jsem, ať zavolají záchranku,“ řekl v pondělí u soudu svědek, který byl na místě prakticky těsně po útoku. Poškozeného znal a viděl, jak s obžalovaným odchází směrem do budovy hlavního nádraží. Pak si šel s kamarády sednout na peron a všiml si, že se v kolejišti něco děje. Část útoku sledoval ze vzdálenosti asi dvaceti metrů. Neviděl ale přímo, že by obžalovaný bodal. Viděl ho ale z místa utíkat a nůž se zlomenou čepelí podle něj ležel asi půl metru od těla.
