Článek
„Za podíl na zločinecké agresi proti afghánskému lidu našli svůj spravedlivý trest z rukou tamních mudžahedínů," zněl jeden z několika diskusních příspěvků na internetu, kterým měl Dobner velebit smrt trojice vojáků.
Podle Martina Bílého z pražského vrchního státního zastupitelství obžalovaný muž ve svých komentářích vyjadřoval sympatie k útoku na české vojáky a veřejně vychvaloval i jeho pachatele. „Tyto příspěvky přesáhly hranici svobody projevu a svobody volně vyjadřovat své názory, neboť obviněný, zjednodušeně řečeno, schvaloval jednání vraha a vraždy,“ stojí v obžalobě.
Za schvalování smrti vojáků z mise jde důchodce k soudu
Sám obviněný důchodce už dříve v reakci na trestní stíhání prohlásil, že ho vnímá jako šikanu a psychoteror, který proti němu dříve vedla Státní bezpečnost za jeho protikomunistické názory. „Mám pocit, že se vracejí staré bolševické časy. Je to otázka mých ústavních práv si vyjádřit názor i přes internet. Já ve svých příspěvcích neuvedl žádné podněty k vraždění. Válečný zločin je válečný zločin, ať ho dělá Franta, nebo Pavel. Do Afghánistánu tam šli ti vojáci dobrovolně a dostali za to dobře zaplaceno," řekl před soudem Dobner.
„Smrt českých vojáků beru to jako trest za válečný zločin. Podíleli se na agresi. Žádný gebír (právo – pozn.red.) od OSN na to neměli," dodal Dobner
Prý byl hrdina
Sebevražedného atentátníka podle svých slov nazval afghánským národním hrdinou proto, že odpálit se a zemřít ve prospěch státu, kde byl doma, je hrdinský kousek. „Obdobně je u nás za takového hrdinu považován Jan Palach, který se také obětoval ve prospěch státu,“ prohlásil obviněný muž.
Za schvalování smrti českých vojáků na misi půjde muž před soud
Podle něj zabití vojáci nešli do Afghánistánu z přesvědčení nebo zájmu, ale jen kvůli penězům. „Cítím lítost nad těmi lidmi v Afghánistánu, neboť jsou oběťmi. Partyzánskou válku domácího obyvatelstva vůči agresorům nelze považovat za terorismus, ale za jejich právo. Oni jsou tam doma. Navíc násilí, které tam páchá USA a jeho spojenci v NATO, rodí jen další násilí,“ vypověděl dále Dobner s tím, že už v minulosti také veřejně kritizoval agresi vojsk bývalého Sovětského svazu v této zemi.
Žalobce to ale vidí jinak. „Motivací sebevražedného útočníka byla snaha odradit armády NATO od působení v Afghánistánu, kde pomáhají udržet bezpečnost, pořádek a samotné základy ústavního zřízení Afghánské islámské republiky. Útočník chtěl svým jednáním výrazně narušit působení vojenských jednotek NATO, což by vedlo k dramatickému zhoršení bezpečnostní situace v zemi,“ napsal státní zástupce Martin Bílý do obžaloby.
Seděl za komunismu
Podle soudních znalců je intelekt obviněného muže, který je vystudovaný inženýr, vysoko nad průměrem. „Svá ideologická a politická přesvědčení, která ventiluje, vnímá jako správná a prospěšná pro blaho společnosti. Proto jsou z jeho pohledu ospravedlnitelná,“ konstatovali znalci.
Pokud soud pošle Antonína Dobnera do vězení, nebude to pro něj nic nového. Strávil tam několik let za minulého režimu jako nepřítel státu.
Poprvé se dostal za mříže v roce 1977, kdy se bez povolení pokusil vycestovat do tehdejšího západního Německa. Po propuštění z výkonu trestu nemohl sehnat práci odpovídající jeho vysokoškolské kvalifikaci a skončil jako topič. V zoufalství napsal dopis prezidentu republiky Gustávu Husákovi.
„Jde o perzekuci mé osoby. Domnívám se, že z hlediska celospolečenského zájmu je nepřijatelné, aby profesi topiče vykonával inženýr kybernetik, když přínos mé práce v oboru, ve kterém jsem byl vyškolen, je mnohem větší než obsluha kotle. Je přece v zájmu i socialistické společnosti, aby naplno využila kvalifikace každého práceschopného občana,“ stojí v dopise z roku 1982, jehož text má Právo k dispozici.
V něm pisatel upozorňuje i na to, že lidská práva a socialistický systém patří neodvratně k sobě a kdo tohle nechápe, jedná de facto jako jeho nepřítel. Místo pochopení se ale Dobner dočkal zatčení a odseděl si dva roky za snižování vážnosti prezidenta republiky a za poškozování zájmu republiky v zahraničí. Na případ v roce 1983 upozornil ve zprávě Charty 77 Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS).
„Obžaloba byla vznesena na základě soukromé korespondence a odposlechů telefonních hovorů,“ zmiňuje VONS. Nakonec nechal režim muže vystěhovat do Německa.