Článek
Jak Právo zjistilo, po doplnění posudku na žádost státního zástupce znalci svůj závěr upřesnili s tím, že v době, kdy malým pacientům prováděl bolestivé zákroky, měl ovládací a rozpoznávací schopnosti výrazně snížené, nikoliv tedy zcela vymizelé, jak dříve sami připouštěli.
Zmenšená příčetnost stíhání už nebrání a lékaři trpícímu maniodepresivní psychózou tak hrozí obvinění z ublížení na zdraví.
„Žádný další postup komentovat nebudeme. Trestní řízení je neveřejné,“ reagovala na dotaz Práva šéfka klatovského státního zastupitelství Jiřina Vítovcová. Pouze potvrdila, že zatím nikdo obviněn nebyl.
Jako hadrová panenka
Z dalšího znaleckého posudku vyplývá, že Havránek opakovanými pokusy o zavedení žilní kanyly způsobil zdravotní komplikace nejméně čtyřem dětem. Jednalo se například o trombózu nebo prasknutí plíce.
„Zákroky prováděné nepřiměřeně dlouhou dobu způsobovaly pacientům bolest a stresující zážitky,“ napsali do posudku znalci z Fakultní nemocnice v Olomouci s tím, že je lze označit jako nehumánní a zcela odporující obecně lékařské zásadě, že po třech neúspěšných pokusech o zavedení cévního vstupu se přivolá další lékař. Například dvouleté dívce se Havránek během čtyř hodin pokoušel napíchnout žílu 23krát.
„Když mi tehdy sestra malou vrátila zpátky, byla jako hadrová panenka. Ruce a nohy jí bezvládně visely, oči měla v sloup,“ vzpomínala její matka.
Znalci rovněž zkoumali, zda Havránka k zákrokům hraničícím až s mučivými útrapami nevedl například sadismus. „Netrpí žádnou poruchou spojenou s fascinací krví, bolestí a utrpením druhého. Jeho motivace byla v zásadě vedena snahou pomoci pacientům. Mohla být do jisté míry ovlivněna jeho osobnostními rysy, zejména potřebou se prosadit, sklonem k perfekcionismu i obavami ze selhání,“ uvádějí znalci.
Podle nich v prošetřovaném období mezi roky 2012 až 2013 byl Havránek v depresivní fázi své nemoci. „To mu nedovolovalo reálný náhled na jeho činnost,“ doplnili znalci.
Snažily se ho odradit
Podle sester se nechoval standardně. „Připadal mi zmatený, kolikrát jsem ho ani nemohla vzbudit. S jeho léčebnými pokusy na dětech jsme jako sestry nesouhlasily, snažily jsme se jej několikrát od zákroků odradit, ale bez úspěchu“ popsala Havránkovo chování jedna z nich.
Podle ní hlavně primář prováděl invazivní výkony na dětech pozdě večer, třeba mezi půlnocí a čtvrtou ranní. „Dělal to sám, dětem tím spíš ubližoval a zbytečně je traumatizoval,“ dodala.
Právo zjistilo, že Havránek trpí duševní chorobou už od studií na medicíně, později začal brát antidepresiva. V rozhovoru pro Právo připustil, že v určitém období měl zdravotní problémy. „Byl jsem unavený, klepala se mi ruka, což snižovalo moji šikovnost, ale nevedlo to k tomu, že bych děti poškodil nebo jim ublížil,“ prohlásil Havránek.
Bipolární afektivní porucha
Závažná mentální porucha (dříve označovaná jako maniodepresivní psychóza), která se projevuje prudkým střídáním nálad, které oscilují mezi fází manické psychózy (mánie) a těžké tzv. bipolární deprese.
V manické fázi postižený jedná impulzivně, vystupuje sebevědomě a má sklon k provádění nepromyšlených, nezřídka destruktivních činů.
V depresivní fázi je postižený skleslý a podrážděný, bez schopnosti prožívat radost a s pocitem vlastní bezvýznamnosti. Jeho jednání může být agresivní.
Nemocní občas zažívají příznaky obou fází zároveň, jindy je jejich střídání nevyzpytatelné.
Klatovská nemocnice minulý měsíc vyplatila odškodné rodičům dětí, kterým Havránek nešetrnými zákroky ublížil.
