Za terapii s psychedeliky padly tvrdé tresty. Vobořil chce změnu

Kordysovi ve svém domě na okraji Heřmanic u Oder pořádali tato sezení od roku 2015. Podle policie v nejméně 1700 případech podali nápoj ayahuasca, připravovaný z jihoamerické liány, jejíž součástí je psychedelikum DMT. To se například v Peru využívá při léčbě závislostí či depresivních stavů. V ČR ale patří na seznam zakázaných látek.

V říjnu 2020 proto vrazila do jejich domu policejní zásahová jednotka a vyšetřovatelé s nimi zahájili vazební stíhání pro zvlášť závažný zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy.

Začátkem roku byl Jarosław Kordys odsouzen k 8,5 roku vězení, jeho manželka na 5,5 roku. Proti rozsudku podali odvolání, stejně jako státní zástupce, který požaduje zvýšení trestu pro Karolinu na 8 let a 2 měsíce se zařazením do věznice pro nejhorší zločince. Její manžel je stále držen ve vazební věznici. Rozsudek zatím není pravomocný.

Manželé cítí křivdu, na velmi přísné tresty upozorňují i odborníci, kteří se o kauzu zajímají.

„Neměli jsme účastníka, který by se jakkoli cítil poškozen. Naopak – měli jsme celou řadu účastníků, kteří se na tyto workshopy opakovaně vraceli. Nejsme žádní zločinci. Jsme obyčejní lidé, kteří vždycky chtěli pomáhat ostatním, a doufáme, že to odvolací soud pochopí,“ řekla Právu Kordysová.

Vládní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil připravuje akční plán na následující tři roky, ve kterém chce prosadit zmírnění některých protidrogových zákonů.

„Jsem přesvědčen, že to byl pokus použít současný stav našeho zákonodárství pro exemplární potrestání celé skupiny lidí, která se tím zabývá, není to jenom Karolina s jejím manželem. Nepovažuji to za přípustné, je potřeba revidovat trestní zákoník. Tahle kauza to jednoznačně nasvítila,“ uvedl Vobořil.

S tím souhlasí také Viktor Mravčík, ředitel pro výzkum společnosti Podané ruce a poradce národního protidrogového koordinátora. Podle něj je výše trestu důsledkem chybného nastavení regulace návykových látek, která neodpovídá jejich společenské nebezpečnosti.

„Když seřadíte všechny možné psychoaktivní látky podle jejich škodlivosti a rizikovosti, tak psychedelika jsou na chvostu a mají nulový závislostní potenciál. Ty škody, které způsobují, jsou minimální ve srovnání třeba s legálním alkoholem. To je další paradox současné regulace,“ upozornil s tím, že soud za ně ukládá násobně vyšší tresty než za násilné trestné činy nebo zneužívání dětí.

Společně s Vobořilem proto pracují na návrhu, který se má dotknout několika oblastí. „První je relikt z minulé éry, říká se mu také bolševický paragraf – šíření toxikomanie. Je velmi gumový a umožňuje stíhání různých činů jednání, od publikování informací tiskem až po prodej neregulovaných látek,“ sdělil Mravčík.

Zákon je podle něj závislý na interpretaci orgánů činných v trestním řízení a stíhaní tak nemají žádnou právní jistotu, co je a co není trestné. Druhou oblastí je tematika konopí, a to je užívání, pěstování a držení konopí pro vlastní potřebu.

„Třetí je používání látek v nějakém pomáhajícím kontextu včetně využití psychedelik pro léčbu, případně provázení psychedelickou zkušeností. Jsou to konkrétní návrhy, jsou na stole a budeme projednávat, jak přísnost zákona v těchto oblastech změnit,“ popsal.

Kritický k sezením podobného typu je ale šéf Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych. „Na vzestupu jsou psychedelika při ‚sebezkušenostních seancích‘. Statisticky to problém není, je to okrajová záležitost, ale problém to pro mě je,“ řekl redakci. Poukázal na to, že s některými takovými akcemi může být spojena i jiná trestná činnost.

„Některé případy, které jsme prověřovali, nám ukázaly, že někteří lidé na těchto seancích by potřebovali spíše psychiatrickou péči. Takže tam dochází i k podvodům, zneužíváním, znásilňováním a podobně. Tam vidím spíše toto riziko, bezprostředně to samozřejmě není tak rizikové jako některé jiné drogy,“ uvedl Frydrych.

Podle adiktoložky Vladěny Sobasové se po celém světě hovoří o asistované psychoterapii s využitím psychedelik jako o formě léčby pro duševně nemocné. „Dnes je i v Česku realizováno hned několik výzkumných studií, které pomáhají definovat potenciál těchto látek. Na druhé straně se setkáváme s kauzami typu Kordysových, kdy práce s psychoaktivním nápojem vedla k přísnému trestu,“ konstatovala Sobasová.

Odvolací soud v kauze Kordysových proběhne v polovině října na Vrchním soudu v Olomouci.

Halucinogenní nápoj, objevený šamany v Jižní Americe, z vývaru liány obsahuje psychoaktivní látku DMT (dimetyltryptamin). Ta způsobuje smyslové vnímání, změny vnímání času, myšlení a kognitivních funkcí a zesílení emočního prožívání. Mozek může být pod vlivem ayahuasky schopen hlubších prožitků a vzpomínek, proto se využívá při terapeutických šamanských rituálech. V Česku je látka zakázaná.