Článek
U soudu tvrdil, že si na nic nepamatuje. Argumentoval tím, že byl opilý a pod prášky, které mu dal známý cestou ze záchytky, odkud byli oba v osudný den propuštěni. Připustil sice, že poškozeného mohl zabít, ale rovněž řekl, že si myslí, že vraždit nemohl. Prý byl v takovém stavu, že by na to neměl ani sílu. „Nezavraždil jsem ho. Porvali jsme se a on pak odešel,“ prohlásil ve středu u soudu na závěr Zahradník.
„O vině obžalovaného není pochyb. Důkazy včetně jeho výpovědi ho jednoznačně usvědčují,“ uvedl předseda senátu olomouckého krajského soudu Aleš Vašků. Trest v zákonné sazbě 15 až 20 roků nebo výjimečný trest podle něj odpovídá okolnostem případu.
Zdeněk Zahradník u olomouckého krajského soudu.
„Vraždil zvláště surovým způsobem. Násilného jednání se dopustil pod vlivem alkoholu, a to opakovaně, o čemž svědčí jeho trestní rejstřík. Navíc resocializace je podle znalců možná jen teoreticky. Vyloučena je naopak podle nich léčba alkoholové závislosti. Dosud se vždy minula účinkem. Třikrát z ní dokonce již utekl,“ vysvětlil Vašků.
Prý ho chtěl oživit
Případ se udál letos v březnu na oploceném pozemku, kde Zahradník bydlel ve své maringotce. V silné opilosti tam na známého zaútočil pěstmi, kopanci, také po něm dupal a několikrát ho udeřil azbestovou komínovou trubkou. Způsobil mu při tom mnohačetná zranění, mimo jiné zlomeniny lebky, čelisti, krčních obratlů a žeber. Nešťastník musel podle žalobce v důsledku délky a intenzity útoku zažívat značnou až nesnesitelnou bolest a psychické utrpení.
Obžalovaný bezvládné tělo našel druhý den na cestě před maringotkou poté, co se probudil. Nejprve se prý pokoušel poškozeného oživit, a když to nešlo, zpanikařil a několikrát ho udeřil azbestovou trubkou. Nakonec ho naložil na dvoukolák, za maringotkou mrtvolu vyklopil a přikryl ji plechy. Za další tři dny řekl pracovnici charity, že má na zahradě mrtvolu, ať zavolá policii. Na místě pak na muže zákona počkal.
Podobného jednání se obžalovaný dopustil i v červenci 2016, kdy v bezprostřední blízkosti budovy olomouckého vrchního soudu napadl jiného bezdomovce. Tehdy muže několikrát velkou intenzitou kopl, přičemž útoky směřovaly na krk a hlavu. V jednom případě na svoji oběť i dupnul. Napadený měl však štěstí a přežil. Pomohlo mu i to, že útočníka zpacifikoval náhodný kolemjdoucí. Za pokus těžkého ublížení na zdraví Zahradníkovi hrozilo pět až 12 let. Jiný senát stejného soudu byl vůči němu tehdy shovívavý a uložil mu jen podmínku.