Článek
Úřady totiž nemají žádnou zákonnou možnost, jak takové lidi motivovat ke spolupráci jinak než jen nejasnou vidinou shovívavosti soudu. Zatímco tzv. ráfky, tedy informátory z řad podsvětí, může policie štědře odměňovat ze zvláštních fondů, tak obviněným peníze ani cokoliv dalšího nabízet nesmí.
Podle prezidenta Unie státních zástupců Zdeňka Matuly by ale taková možnost dávala větší naději na úspěšné rozkrývání, a zejména pak postihování skutečných špiček organizovaného zločinu.
„Umím si představit, že by se stát o osoby, které skutečně pomohou zabránit dalšímu páchání trestných činů a uchrání mu majetek, postaral i finančně,“ naznačil pro Právo možné řešení Matula, který působí u pražského vrchního státního zastupitelství a na starosti má v současné době třeba korupční kauzu Nemocnice Na Homolce. [celá zpráva]
Stát nemá trestně stíhaným co nabídnout
Eventuální finanční nebo jakékoliv pobídky pro obviněné ze strany státních orgánů naproti tomu tvrdě odmítá Unie obhájců, která vznikla jako protiváha obdobné profesní organizaci žalobců.
Spolupráci si rozmýšlejí
Matula v souvislosti s institutem spolupracujícího obviněného připomněl, že v posledních pěti letech byl využit jen o něco více než čtyřicetkrát.
„Je to i důsledek toho, že stát nemá trestně stíhaným co nabídnout,“ poznamenal k tomu žalobce s tím, že systém by měl motivovat řadové členy zločineckých skupin, aby policii pomáhali rozkrýt jejich skutečnou strukturu a fungování.
Prezident Unie státních zástupců Zdeněk Matula
Lidé, kteří se např. i s vidinou nižšího trestu rozhodnou s orgány spolupracovat, však podle Matuly často na svoje rozhodnutí doplácejí.
„Kromě zloby ze strany usvědčených spolupachatelů je tam i veřejné stigma udavače a hrozí např. i ztráta zaměstnání,“ přiblížil Matula.
Stát by měl pomáhat
Stát by proto podle něj měl takovým lidem pomáhat např. se zapojením zpátky do běžného života i po skončení jejich kauzy, což v současné době není možné.
„My prostě toho člověka vymáčkneme jako citrón a pak ho od soudu necháme odejít a dál už nás nezajímá,“ vysvětlil Matula. Obdobně se pak vyjádřil také náměstek olomouckého vrchního státního zástupce Petr Šereda.
„Zažil jsem případy, že obvinění o spolupráci uvažovali, ale rozmysleli si to právě z ekonomických důvodů,“ řekl Právu Šereda.
„Na Slovensku platí úprava, podle které mohou úřady vyplatit jednorázově finanční částku až do výše padesátinásobku měsíční mzdy,“ uvedl Šereda a připomněl také praxi v USA, kde mají orgány možnost uzavírat s obviněnými smlouvy o tom, jak přesně by spolupráce měla probíhat.
Není možné v tomto směru připustit princip, že účel světí prostředky
Podle člena prezidia Unie obhájců Lukáše Trojana by ale ekonomická motivace obviněných představovala korupční „nakupování si svědectví“.
„Není možné v tomto směru připustit princip, že účel světí prostředky. V takovém případě bych pak mohl státním zástupcům rovnou doporučit třeba mučení, to by byl také jistě velmi účinný nástroj k rozkrývání zločineckých struktur,“ konstatoval Trojan.
Zároveň upozornil, že v praxi by se tak spustila lavina, kdy by drobní zloději a podvodníci začali vymýšlet konstrukce o organizovaných skupinách jen proto, aby si zajistili prospěch.
Ministerstvo změny nechystá
A velké zastání nenachází návrh unie na možnost finanční nebo jiné podpory pro obviněné ani v nejvyšších patrech jejich vlastní soustavy, tedy u nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana.
„Nelze totiž kombinovat nebo směšovat institut spolupracujícího obviněného s institutem svědka pod ochranou. Nesmíme zapomínat, že jde o osobu, která je podezřelá z trestné činnosti, která se na této trestné činnosti podle shromážděných důkazů a poznatků podílela, a kompenzací za spolupráci s orgány činnými v trestním řízení je především úleva při vyměřování trestu,“ vzkázal k tomu Zeman přes svého mluvčího Petra Malého.
Ministerstvo spravedlnosti se případné diskusi na toto téma nebrání. Konkrétní změny v tuto chvíli nechystá.