Článek
Soudkyně Kristina Neradová v rozsudku zdůraznila, že oba muži neměli potřebné oprávnění mezinárodních horských vůdců. Na první tragické výpravě bylo 22 členů a na druhé 15 účastníků. „To je nadlimitní počet, když doporučováno je maximálně šest účastníků na jednoho horského průvodce,“ zmínila Neradová.
Soudní senát v trestu zohlednil dosavadní bezúhonnost obou mužů.
Dalibor Urban se přiznal k oběma bodům obžaloby. V roce 2019 jako horský průvodce poslal na ferratu Wildfrauensteig právě Linharta, jenž neměl patřičná oprávnění. Při výstupu, který vedl Linhart, byla bouřka a 24letá Dagmar z České republiky se zřítila ze skály a na místě zemřela.
V roce 2020 pak zemřela po pádu ze skály 25letá Radka při výpravě na ferratu Drachenwand, kterou už vedl právě Urban. Podle obžaloby nezabránil dívce ve vstupu na ferratu, i přesto, že byla v naprosto nevhodné obuvi a neměla potřebné vybavení. Podle obžaloby scházelo oběma mužům oprávnění mezinárodních horských průvodců a také prý klamali rakouské policisty, když po nehodě nepřiznali, že se jedná o organizované výpravy.
„Velmi mě mrzí, že tady dnes musíme řešit tuto záležitost, ke které jsem zavdal příčinu. To, že zemřely dvě mladé slečny. Kdybych vše mohl vzít zpět a vůbec se téhle činnosti nevěnoval, bylo by to nejlepší. Nedělal jsem to se špatným úmyslem. Touto činností se nikdy v budoucnu zabývat nebudu. Je mi to líto a přijímám zodpovědnost za vše, co se stalo,“ uvedl v úterý u soudu Urban.
Podle soudkyně Neradové však Urban zásadně zanedbal své povinnosti a vedla jej chamtivost. „Vše bylo vedeno jen touhou po zisku. Je s podivem, že nezemřelo ještě více osob,“ konstatovala v odůvodnění rozsudku soudkyně.
Oběma mužům navrhovala podmíněné tresty i žalobkyně Milena Benková. Ocenila, že Urban přijal zodpovědnost, k oběma případům se přiznal a dohodl se s pozůstalými na odstupném. Naopak Linhart se hájil tím, že byl na první výpravě, při níž zemřela za bouřky 24letá Dagmar pouze jako fotograf a doprovod. Podle žalobkyně i rozsudku skupinu ale fakticky vedl a nezohlednil hrozbu počasí. „Činil zásadní rozhodnutí a to, že nebyl jen pouhým účastníkem, je zřejmé i z jeho vystupování jako průvodce, ale i z toho, že za výpravu neplatil,“ uvedla státní zástupkyně.
Každý může v horách zakopnout. Svědkyně popisovala smrt mladé Češky na ferratě v Alpách
Obhájce Linharta Filip Toul pak upozorňoval na to, že pochybení uvedená v obžalobě, jako například rozdělení skupiny během výstupu, nemají s pádem dívky příčinnou souvislost. „Ohledně předpovědi počasí, ji pak sledoval Urban, a nikoliv Linhart. Nejel tam na vlastní pěst, byl to zaměstnanec pana Urbana a řídil se jeho pokyny,“ zdůraznil obhájce. Uvedl také, že v době, kdy žena spadla, už nepršelo.
„Tahle událost mě velice mrzí. Bohužel je to něco, co už nemohu vrátit zpátky. Je to něco, co si vyčítám,“ konstatoval u soudu v úterý Linhart, který však zdůrazňoval roli Urbana, který plánoval výpravy. Znovu zopakoval, že se neprohlašoval nikdy za horského průvodce a litoval toho, že výpravu s tragickým koncem neodřekl. Podle rozsudku však na sebe Linhart jednoznačně vzal roli horského průvodce, měl také sledovat počasí. „Tvrzení, že obžalovaného Urbana požádal, aby ho hlídal, je alibistické a neakceptovatelné,“ rozhodl soudní senát.
Urbanovi hrozilo za usmrcení z nedbalosti až šest let vězení, Linhartovi poloviční trest za stejný trestný čin.
Do kopce jsem ji tlačil. Svědek popsal, co předcházelo smrtelnému pádu dívky z ferraty
