Za plenění a okrádání mrtvých na Ukrajině si Čech odpyká osm let vězení

Odvolací soud Simana poslal do vězení i za službu v cizích ozbrojených silách, ze které byl původně obžalovaný. Pražský městský soud Simana ale odsoudil pouze za plenění, s čímž se odvolací soud neztotožnil. I proto dostal Siman přísnější trest, byť vzhledem k jeho dosavadní bezúhonnosti na samé spodní hranici trestní sazby (Simanovi hrozilo až dvacet let vězení, případně i výjimečný trest).

„To, že český občan slouží ve spřátelené armádě cizího státu, neznamená, že není trestně odpovědný za službu v cizích silách,“ uvedl soudce zpravodaj David Protiva.

Siman totiž vycestoval na Ukrajinu bojovat bez souhlasu prezidenta, což ostatně sám připustil. Přiznal, že nepožádal prezidenta o souhlas se službou v cizí armádě, vzhledem k situaci a projevům tehdejšího prezidenta Miloše Zemana a předsedy vlády Petra Fialy ohledně beztrestnosti pro lidi, kteří odjedou bojovat na Ukrajinu, to však prý nepovažoval za nutné.

Soud také Simana poslal do mírnějšího typu věznice, a sice s ostrahou.

Státní zástupce v odvolání trval na svém návrhu z léta, kdy žádal, aby byl Siman odsouzen i za přečin služby v cizích ozbrojených silách a aby ve vězení strávil deset let. Obhajoba naopak v odvolání navrhovala Simanovo jednání překvalifikovat na pouhou krádež, případně nechat rozsudek tak, jak je.

„Musím uznat, že jsem mé chování, kterého jsem se dopustil na místě, bagatelizoval. Byla to naprosto běžná praxe, která mě sice neomlouvá, ale dělo se to naprosto běžně. Moc dobře si uvědomuji, čeho jsem se dopustil,“ kál se před odvolacím soudem Siman.

„Vím, že to zní hrozně, ale přišlo mi to normální. Nedokázal jsem rozlišit, jestli je to správné, nebo ne. Souhlasím s tím, že určitě bych nějaký trest dostat měl. Myslím si, že by postačil i trest nižší nebo nechat situaci tak, jak rozhodl soud nalézací,“ uzavřel.

Siman zhruba tři neděle po ruské invazi na Ukrajinu odjel do Kyjeva, kde vstoupil do tzv. Karpatské Siče (dobrovolnického ozbrojeného batalionu podřízeného ukrajinské armádě). Tam prodělal základní výcvik, byl vyzbrojen a se skupinou dalších 11 dobrovolníků, které velel, vyrazil do Irpině a Buči, kde měli hlídkovat. Siman ovšem také okrádal padlé vojáky i civilní obyvatele.

Šlo například o barety speciálních jednotek, šperky, peníze, sluneční brýle, zbraně, investiční slitky z drahých kovů nebo například dýchací masku z Antonovu An-225 Mrija, někdejšího největšího letadla světa, které ruští okupanti zničili při náletu na letiště ve městě Hostomel. Svoje rabování si navíc natáčel na telefon.

Celé to trvalo asi tři neděle, než byl na Ukrajině zadržen právě pro podezření z plenění. Následně byl propuštěn a odjel zpět do České republiky, kořist si nicméně ponechal.

U pražského městského soudu Siman loni v létě tvrdil, že se nalezené cennosti, peníze a podobně se nosily „na štáb“, prý proto, aby případně nepadly do rukou Rusům. Braní věcí se mu podle jeho slov příčilo. K vlastnímu obohacení přiznal pouze sluneční brýle a dýchací masku z Mrije.

Sedmadvacetiletý Siman má čistý trestní rejstřík, dva roky působil jako profesionální voják v české armádě.