Článek
Na čele pyramidy seděl zdatný obchodník, který s konopím obchodoval na tzv. darknetu, platby za balíčky přebíral moderně v bitcoinech. Když si pro něj policisté v roce 2018 přišli, našli u něj dalších 40 kilo konopí ve sklepě. Muž dostal 14 let vězení a přišel o virtuální peněženku s 99 bitcoiny (jeden bitcoin byl v pondělí 1,28 milionu korun).
Pěstitele sháněl zprostředkovatel, který zverboval partu různých příznivců léčivého účinku konopí. Těm výměnou za sazenice nechával část úrody pro jejich masti a tinktury. Jeho podíl na případu justice ohodnotila 12 lety vězení.
Umožnil jsem mu vzít si zbytek nevyužitých rostlin, myslel jsem, že budou použity pro farmacii
Sázka na věkem starší pěstitele se vyplatila. Muž, který tvrdil, že rostliny pěstoval kvůli výrobě mastí pro těžce nemocnou manželku, zvládl předat přes 20 kilo konopí. Do výroby zapojil i sestru, jež si stěžovala na chronické neduhy, od nichž jí ulevovaly tinktury. I tak dodala téměř 10 kilo konopí. Další mastičkář, který krém potřeboval i pro tchyni, předal také pěkných téměř 30 kilo zboží.
„Myslel jsem, že to dává do zdravotnictví,“ tvrdil po dopadení jeden z pěstitelů. Další se zase o možnostech výroby mastí radil právě se zprostředkovatelem, který mu pak sehnal sazenice a přidal i dobré rady na pěstování. „Cítil jsem se mu zavázán za jeho pomoc, proto jsem mu umožnil vzít si zbytek nevyužitých rostlin, myslel jsem, že budou použity pro farmacii,“ hájil se.
Zmíněné produktivní mastičkáře potrestala justice tresty od čtyř do šesti let vězení, další pěstitelé vyvázli s nižšími tresty. Verdikt zazněl nejprve u brněnského krajského soudu, pak případ posoudil ještě Vrchní soud v Olomouci. Proti jeho verdiktu se odsouzení bránili ještě dovoláním k Nejvyššímu soudu, ale marně.
Věděli, že do zdravotnictví to nejde
„Zcela nelogická a prokazatelně vyvrácená je shodně formulovaná obhajoba obviněných, podle níž si tito nebyli vůbec vědomi nelegálnosti svého počínání a neměli důvod pochybovat o tom, že jimi vypěstované konopí spoluobviněný „dává do zdravotnictví“. Všichni věděli, že nepůsobí ve farmaceutickém průmyslu a nemá žádné povolení k nakládání s konopím,“ smetl na konci roku 2023 jejich námitky Nejvyšší soud.
Ten pak ještě připomněl, že pěstitelům hrozilo až 12 let za mřížemi, takže z toho pohledu uložené tresty nejsou nijak drakonické. „Navzdory škodlivosti i závažnosti jejich jednání soud shledal, že v daném případě je zjevné, že se obvinění nedopustili trestné činnosti ze ziskuchtivosti, ježto byli motivováni snahou získat sušinu konopí pro sebe,“ dodal Nejvyšší soud s tím, že při ukládání trestu byl zohledněn i jejich vyšší věk a bezúhonnost.
Jeden z pěstitelů se ještě obrátil na Ústavní soud, kde opakoval historku o „dávání do zdravotnictví“. Senát se soudcem zpravodajem Janem Wintrem ale stížnost odmítl. „S argumentací stěžovatele se Ústavní soud seznámil a neshledal ji důvodnou. Musel si být vědom, že spoluobviněný využívá stěžovatelem vypěstovanou marihuanu k nelegální distribuci,“ smetli ústavní soudci stížnost ze stolu.
Legálně až tři rostliny? Samopěstování konopí má šanci, legalizace narazila
