Za postřelení chlapce v pražském parku dostal senior podmínku. Po dětech chtěl omluvu

Šprýsl dostal také peněžitý trest ve výši 30 tisíc korun. Postřelenému chlapci musí také zaplatit přes 100 tisíc korun jako nemajetkovou újmu a bolestné.

„Spor byl jen v tom, zda to bylo úmyslné, nebo nebylo. Já si myslím, že tam ten úmysl, minimálně nepřímý, je,“ uvedla soudkyně Zuzana Kotyzová.

„Musel jste být minimálně srozuměn s tím, že ta zbraň může být nabitá, a když míříte a střílíte směrem k tomu chlapci, tak ho minimálně můžete zranit. Podle mě jste jednal minimálně v úmyslu nepřímém,“ dodala směrem k obžalovanému. Řekla, že u muže nevidí žádnou sebereflexi.

„Oni by se mi měli omluvit za to, že mě tam rok terorizujou. Neříkám, že je to zrovna její syn, kdo mi tam hází, kdo mi tam nadává. Už jsem nevěděl, jak je zahnat,“ reagoval muž na dotaz soudkyně, jestli se nechce chlapcově matce omluvit. Dodal, že zraněného chlapce nezná a ani neví, jak vypadá.

Šprýsl podle verdiktu loni na začátku listopadu vystřelil ze vzduchovky do hloučku dětí, které byly u něj za plotem a které ho údajně už delší dobu provokovaly. Zpoza pootevřených dveří zahradního domku zasáhl nezletilého chlapce do dolního okraje hrudního koše.

Diabolka naštěstí nepronikla do břišní dutiny. Chlapec byl po prvotním ošetření mimo ohrožení života a byl převezen do motolské nemocnice, kde byl nadvakrát operován.

Šprýsl u soudu jakoukoliv vinu odmítl. „Cítím se nevinen. Bydlím tam 40 let a 40 let tam choděj děti a hážou na barák. Scházeli se tam feťáci, Romové a tak. Musel jsem udělat novou krytinu na střechu,“ uvedl při zahájení hlavního líčení.

„Chtěl bych říct, že toho lituju, že se to stalo. Ale stalo se to nešťastnou náhodou,“ prohlásil ve středu v závěrečné řeči Šprýsl.

„Já jsem ráda, že žiju v Evropě, že je zde historicky vybudováno právo na život a že mu není dávána přednost na právo na ochranu majetku,“ uvedla státní zástupkyně Jaroslava Procházková v závěrečné řeči.

Podle ní nic nenasvědčovalo tomu, že by děti, po kterých Šprýsl střílel, chtěly vniknout na jeho pozemek.

Žalobkyně se také pozastavila nad tím, že Šprýsl otočil o sto osmdesát stupňů oproti přípravnému řízení. V něm mimo jiné uvedl, že na děti vystřelil, protože měl strach, aby mu nelezly přes plot.

Vypověděl také, že na chlapcův trup zamířil, „protože to byl asi afekt, debilní hnutí mysli“.

Když však padla obžaloba, začal se Šprýsl hájit tím, že prý na nikoho nemířil a nikoho nechtěl trefit a údajně ani nevěděl, že je zbraň nabitá.

„Pan obžalovaný to neměl a nesměl řešit tímto způsobem. Má pokřivený smysl pro spravedlnost,“ řekla Procházková a pro Šprýsla navrhla padesátitisícový trest a propadnutí jeho, zejména podomácku zhotovených zbraní.

Obhájkyně svou závěrečnou řeč zaměřila na chování dětí, které mělo Šprýsla vyprokovovat.

„Přála bych každému zažít, jak by na to reagoval. Ten teror ze strany nezletilých je strašlivě nebezpečný, co z těch dětí vyroste?“ ptala se v závěrečné řeči Šprýslova obhájkyně Jana Sládková.

Podle ní měl obžalovaný důvodnou obavu z jejich chování a o svůj život. „Byl tam sám a pokřikovali na něj sprostými výrazy,“ podotkla Sládková.

Podle ní nebylo prokázáno, že by se Šprýsl v zahradním domku schoval, vyčkával, a nakonec zamířil na trup poškozeného. Podle ní nešlo o úmyslné ublížení na zdraví, maximálně nedbalostní ublížení na zdraví.

„Ten den, co se to stalo, slyším, jak se tam někde tetelej, tak jsem přivřel dveře, aby neviděli, že tam jsem. Přišlo mi, že mi chtěj lízt do zahrady. Tak jsem vzal tu vzduchovku a říkal jsem si: ‚Vylekám je,‘“ popsal inkriminovanou situaci Šprýsl.

Nicméně vystřelil do hloučku dětí, ve kterém trefil čtrnáctiletého hocha. Jeho kamarádi duchapřítomně zavolali policii. Zanedlouho si pro Šprýsla přišla zásahová jednotka, zatímco chlapce odvezla záchranka.

Ve středu u soudu vypovídali za zavřenými dveřmi zúčastnění mladiství. Odpoledne pak vedle sousedů svědčila také Šprýslova přítelkyně.

„Já chci odškodnění, policajti, noviny, vždyť je to groteska, to je jak na Západě,“ vykřikovala poněkud nesouvisle.

Soudu také oznámila, že chce velkou omluvu v novinách za poškozený dům. „Takový zmetky jsem tam v životě neviděla,“ pokračovala.

Na otázku státní zástupkyně, zda by jí nevadilo, kdyby někdo střílel po jejích vnoučatech, odvětila, že by „si promluvila s rodičema a nevolala estrády“. Střelbu svého partnera hájila slovy: „Nevěděl, že střílí po parchantovi.“