Článek
Soud dnes vyslechl poškozeného Václavka, který trval na svém, že tiket byl jeho, vsadil jej za svoje peníze, které měl z brigád. „Já musel mít vsazeno, i kdybych neměl co žrát,“ přiznal svůj hazardní koníček.
Připustil, že se svěřil mimo jiné i Šoškovi a Černé, kteří mu nabídli, že se o výhru postarají. „Nechali mě u sebe a peníze jsem po nich nechtěl. Mirek přišel s tím, že by se koupil barák a já souhlasil.“ Partnerská dvojice, za účasti Václavka, pak koupila vilu v Klánovicích za 12,5 miliónu korun. Nechali bezdomovce v domě asi devět měsíců bydlet, pak se však pohádali a Václavek šel zpátky na ulici. „Vytáhl na mě násadu od krumpáče, pak mě poplival. Tak jsem ještě přespal a druhý den jsem šel,“ popsal svůj odchod z domu. Nicméně z nich prý strach neměl.
Poškozený je submisivní a snadno ovlivnitelný
Dále byli vyslechnuti znalci z oboru psychologie a psychiatrie, kteří se shodli na tom, že je Václavek člověk extrémně submisivní, snadno ovlivnitelný, s mentálním potenciálem v mezích podprůměru. Je ale schopný v základních rysech fungovat samostatně ve světě. K rozdílným výpovědím Václavka na policii a u soudu znalci řekli, že má tendenci zveličovat či přehánět, ale nejde o vymýšlení si.
Státní zástupkyně Margita Kralická v závěrečné řeči poukázala na neobjektivitu svědeckých výpovědí, které se podle ní rozdělily do dvou skupin. Jedna skupina svědků byla složená z příbuzných obžalovaných a druhá zase ze známých poškozeného. Kralická také odkázala na znalecké posudky. „Na vině je jeho intelektový deficit, není schopen vymyslet komplikovanou lež.“
Státní zmocněnkyně Veronika Beerová zase napadla obhajobu a její obvinění z policejní konspirace či Václavkova alkoholismu označila za fantastická a v rámci případu irelevantní. Podle Beerové je z důkazů a svědeckých výpovědí zjevné, že Václavek vsadil za svoje peníze. „Poškozený vsadil, poškozený zkontroloval, poškozený vyhrál.“ Což navíc obhajoba nikdy nezpochybnila, naopak bazírovala na událostech, které následovaly po převzetí výhry a ty jsou z hlediska obvinění lhostejné.
Obhájci obžalovaných shodně tvrdili, že skutková podstata činu, tak, jak byla popsána v obžalobě, nebyla naplněna a žádají pro své klienty zproštění obžaloby v plném rozsahu. Jiří Stránský, obhájce Černé, upozornil na statistický fakt, že vysoké procento výherců větších částek do roka vše utratí a kolikrát i skončí na ulici. Což u Václavka prý hrozilo, peníze by prosázel nebo propil.
Podle obžaloby si šel Václavek zkontrolovat výherní tiket před třemi lety. Když zjistil, že vyhrál, svěřil tiket svým známým, obžalovaným Šoškovi a Černé, protože mu řekli, že k výplatě výhry jsou potřeba dva doklady a bankovní účet, což Václavek neměl. Černá se pak v sázkové kanceláři sama prohlásila za výherkyni, převzala zálohu a zbytek si nechala poslat na svoje konto. Mentálně lehce retardovaný muž si u Černé a Šošky občas přivydělával v cukrárně.
Jde o typický podvod
Soudce zdůvodnil rozsudek tím, že Václavkův intelekt není dostačující natolik, aby byl schopen udržet takovouto lež (o tom, že vyhrál on a ne někdo jiný) v konzistentní podobě po celé čtyři roky. Navíc dva svědci vypověděli, že Šoška i Černá před nimi tvrdili, že výhercem je Václavek. Lživými tvrzeními připravili Václavka o peníze, čímž se dopustili zcela typického podvodu, nikoliv zpronevěry. „Není pochyb, kdo je výhercem a kdo ho podvedl,“ uvedl v odůvodnění soudce Jan Kadlec.
Sám Václavek měl z rozsudku velkou radost: „Spravedlnost zvítězila. Je to výborný pocit. Asi si koupím byt.“ Jeho zmocněnkyně Beerová byla trošku mírnější: „Není to konec, ale oslavíme to.“
Rozsudek totiž není pravomocný, obě strany mají lhůtu na odvolání. Oba odsouzení práva na odvolání patrně využijí. Černá, Šoška i jejich obhájci odmítli rozsudek jakkoliv komentovat.
