Článek
Muž se nejprve vypravil do obchodu, kde pronesl dva salámy v hodnotě 169 korun za kus. Druhý den si v jiném supermarketu vzal dvě krabicová vína po 26 korunách a balený salám za necelých 70 korun. Městský soud jej poslal za krádež v době nouzového stavu na 26 měsíců za mříže, muži přitom hrozilo až osm let. Vítek se s trestem odmítl smířit a podal odvolání.
„Klient byl propuštěn bez prostředků, a když o ně chtěl žádat, na úřadě bylo zavřeno kvůli nouzovému stavu. Máme sice zákonem nazvanou okamžitou pomoc, ale ta se dává tak, že musíte podat žádost a dojít za několik dní. A to má být okamžitá pomoc pro hladového člověka? Je to jen zástěrka, která umožňuje mocným tohoto státu říkat, že všechno je přece ošetřeno,“ zlobil se před soudem mužův obhájce.
Advokát navíc napadal způsob vyhlášení nouzového stavu s tím, že by se soud měl obrátit na Ústavní soud, aby posoudil, zda vše bylo podle Ústavy.
Sám obžalovaný si před soudem sypal popel na hlavu a tvrdil, že je mu to líto. „Během těch deseti dnů, co jsem byl venku, žádný úřad pořádně nefungoval, nic jsem nedostal. Měl jsem zájem si sehnat nějakou práci. Pak jsem ze zoufalství vzal nejlevnější salám a víno. Ani jsem tam nešel s úmyslem krást, mrzí mě to, je to věc, která se nemá dělat. Ale už jsem nevěděl, co dělat,“ tvrdil Vítek.
Senát v čele s Danou Kancírovou ale zůstal neoblomný.
„Obžalovaný má 21 záznamů v rejstříku a je to vesměs za krádeže. Trest reaguje právě i na jeho osobnost, je to speciální recidivista. Odcizení vína není zrovna čin takového charakteru, že by jinak umřel hlady. To by asi nebral zrovna víno. Navíc v době krádeže byl už opilý. Usnesení vlády o nouzovém stavu není zrušeno, tudíž zákonná hlediska uvedená v trestním zákoníku platí,“ konstatovala soudkyně Kancírová.