Článek
Případ se stal 19. března v obchodním centru v pražské Lhotce. Dva bezdomovci tehdy nastrkali kávu v celkové hodnotě 3600 korun do batohu a bez placení prošli pokladnou. Jednoho chytila ochranka. Druhý utekl a schovával se v nedalekém křoví, kde ho dopadli strážníci městské policie.
Muži se k činu přiznali. Soudy měli k dispozici také usvědčující kamerové záznamy a výpovědi pracovníků obchodního domu. O jejich vině tak nebylo pochyb. Soud však částečně vyhověl odvolání obou obžalovaných, kterým se zdál původní uložený tříletý trest příliš přísný.
Obhájci navrhovali, aby oba muži dostali podmíněné tresty. Jako jeden z argumentů uváděli, že jde o bezdomovce, kteří pořádně nevěděli, co se v té době dělo. „Nejsou to běžní lidé, co přijdou domů a pustí si zprávy. Žijí ve squatu, svítí si svíčkami a žijí ze dne na den,“ argumentoval jeden z právníků.
„Nejednalo se o žádné rabování nebo krádež respirátorů. Kdyby se to stalo o pár dní dříve, tak dostanou možná podmínku,“ doplnil.
Hrozilo jim až osm let
I tak ale soud přihlédl k tomu, že se krádež stala v době nouzového stavu, který v té době na území Česka platil sedmým dnem. Soudy mohou některé činy spáchané v krizovém období trestat přísněji. V případě krádeží se sazba zvyšuje na rozmezí dvou až osmi let vězení.
Odvolací soud podotkl, že neznalost zákona neomlouvá. Zároveň byl přesvědčen o tom, že muži museli vědět, že se děje něco mimořádného, protože stejně jako ostatní lidé nosili roušky. Jejich obhajobu označil za účelovou.
„Bylo to velmi nejisté období, kdy se situace měnila, a ta situace byla zneužita obžalovanými,“ uvedla předsedkyně odvolacího senátu Vladana Woratschová s tím, že na počátku epidemie byla situace nejhorší a v okolních státech umíralo mnoho lidí.
Zároveň uznala, že kradené věci nebyly důležité pro zajištění bezpečnosti státu, což byla jedna z polehčujících okolností. Odsouzeným na druhou stranu přitížilo to, že byli v minulosti za podobnou trestnou činnost několikrát trestaní, a to obecně prospěšnými pracemi, podmíněnými tresty a v jednom případě i několika měsíci vězení.
„Je zcela evidentní, že mají sklony k páchání takové trestné činnosti,“ zdůraznila Woratschová.
Obhájci odsouzených byli s rozsudkem poměrně spokojeni. Uložené tresty jsou totiž pod hranicí sazby, která začínala na dvou letech ve vězení. Po poradě s klienty ještě zváží, zda nepodají dovolání k Nejvyššímu soudu, což je poslední mimořádný opravný prostředek, kterým mohou verdikt změnit.