Článek
Tehdy 19letého Šafránka zadržela policie v srpnu 1992 a obvinila postupně ze znásilnění dvou žen. Za jedno z nich byl poté skutečně odsouzen, ačkoli v soudním spise byl po celou dobu založen důkaz prokazující jeho nevinu.
Šlo o rozbor spermatu nalezeného na oblečení poškozené. Vzorek vykazoval krevní skupinu A, kterou má i Šafránek. Při zkoumání jeho slin však znalec zjistil, že podezřelý patří mezi takzvané nevylučovatele, tedy skupinu lidí, z jejichž tělních tekutin včetně spermatu nelze krevní skupinu zjistit.
Nemůže jít o částku, za kterou si dnes koupíte stěží osobní auto.
Soud ve Žďáru nad Sázavou tehdy nepřikládal váhu ani dalším rozporům, když například poškozená dívka popsala bezprostředně po činu pachatele jako muže ve věku mezi 40 a 50 lety.
Šafránek strávil 10 měsíců ve vyšetřovací vazbě, zbylé dva měsíce si po odsouzení odseděl ve věznici v Oráčově. S pověstí sexuálního násilníka žil až do roku 2006, kdy policie vypátrala skutečného pachatele, o rok později jeho sestra podala soudu návrh na obnovu řízení. V září 2010 byl obžaloby v plném rozsahu zproštěn.
Od ministerstva už dostal 400 tisíc
Už v listopadu 2010 se Šafránek obrátil na ministerstvo spravedlnosti s žádostí o náhradu újmy ve výši 35 138 104 korun. To však uznalo a vyplatilo pouze částku 409 955. Jde o úhradu nákladů řízení a 350 tisíc korun nemajetkové újmy za dobu strávenou ve vězení a zničenou pověst.
„Způsob, jak k případu přistoupilo ministerstvo, je v právním státě neakceptovatelný,“ komentoval rozhodnutí ministerstva Šafránkův právní zástupce Petr Kočí.
„Nemajetková újma, která byla mému klientovi chybou státních orgánů způsobena, nemůže být přece reparována částkou, za kterou si dnes koupíte stěží osobní automobil!“ dodal advokát.
S nárokem na zbytek požadovaného odškodnění zažaloval Šafránek ministerstvo u Obvodního soudu pro Prahu 2. Ten se měl případem poprvé zabývat v pondělí. Soudkyně Markéta Jirásková však musela jednání hned odročit, tentokrát kvůli chybám ze strany Kočího advokátní kanceláře.
Advokáti musí žalobu přepsat
„Z žaloby není patrné, jaké konkrétní částky za která nezákonná rozhodnutí žalobce uplatňuje. Část sporu, která se týká nemajetkové újmy, bude muset být vyloučena k samostatnému projednání u krajského soudu,“ uvedla soudkyně Jirásková.
Na chyby v podání prý advokátní kancelář upozorňovala předem, ta však nesrozumitelnou žalobu nedoplnila. Jak soudkyně dále upozornila, v době Šafránkova stíhání platil zákon z roku 1969, který náhradu za nemajetkovou újmu nepřiznával, a tudíž je třeba nárok uplatnit prostřednictvím žaloby na ochranu osobnosti.
Jirásková přitom zároveň uvedla, že nároky Šafránka mají u soudu šanci uspět, zvláště poté, co samotný nárok ministerstvo spravedlnosti již uznalo. Pokud Šafránkovi advokáti žalobní návrh včas doplní, bude se jím soud zabývat v únoru.
Kdyby byl Šafránkův nárok uznán v požadované výši, šlo by o nejvyšší odškodnění v historii české justice. Doposud se vysouzené částky pohybovaly řádově v jednotkách miliónů korun.