Článek
„Začali jsme tento ukazatel sledovat od poloviny ledna poté, co se tyto incidenty množily a vyskočilo nám až do současnosti 44 případů, což považujeme za ohromné číslo,“ řekl v pondělí Novinkám mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík s tím, že i samotné policisty tak vysoký počet případů nemile překvapil.
Za zásadní důvody vidí mimo jiné větší medializaci takových případů, ale zároveň s tím i paradoxně častější napodobování těchto útoků ze strany dalších dětí.
„Faktorů je několik, proč to teď tak narostlo. Zaprvé je tam nápodoba útoků, jakým byl ten z letošního ledna ve škole v Rudolfově, zadruhé intenzivněji se tomu naši policisté věnují a zatřetí jsou ostražitější a všímavější školy,“ přiblížil policejní mluvčí.
Útoků ve školách přibývá. Cvičení by měla být povinná, míní střelecký instruktor
Většina ze zaznamenaných případů jsou podle Moravčíka výhrůžky přes internet, skrze e-maily nebo komunikační aplikace WhatsApp, Messenger či sociální sítě, jako je Tik Tok. Policie však řešila i události, anebo dokonce útoky a výhrůžky přímo na místě v některých školách.
Moravčík v této souvislosti zmínil například případ žáka, který vytáhl maketu revolveru, další zase vyhrožoval vystřílením školy, jiní pro změnu hrozili různými útoky na sociální síti Tik Tok nebo na WhatsAppu.
Objevují se ale i případy schvalování útoků na školách, jako byl již zmíněný útok v Rudolfově u Českých Budějovic. Třináctiletý žák druhého stupně základní školy tam 20. ledna v hodině matematiky vytáhl pistoli na učitelku. Dokonce dvakrát stiskl spoušť, ale rána naštěstí nevyšla. Poté ho zpacifikovala sama odvážná učitelka. Žák měl přitom u sebe kromě střelné zbraně také sekeru a nůž. Skončil v diagnostickém ústavu.
Žák na základní škole v Rudolfově hrozil učitelce střelnou zbraní a mačkal spoušťVideo: Pavel Orholz, Novinky
Z více než čtyř desítek zaznamenaných výhrůžek či přímo útoků ve školách jich policie zatím objasnila zhruba polovinu. „U 23 případů je pachatel známý, respektive podezřelý zajištěn. V drtivé většině objasněných případů jsou podezřelými děti a více jde o žáky a žákyně základních škol, jsou tam však i studenti těch středních,“ upřesnil Moravčík.
Soustředila jsem se hlavně na tu zbraň. Učitelka popsala, jak odzbrojila žáka v Rudolfově
„Nasvědčuje to tomu, že naše děti jsou pod nějakým stresem a jednají také pod vlivem určité nápodoby, protože vidí, že se to děje, a některé mají asi za to, že tento vzorec chování je normální,“ konstatoval policejní mluvčí.
Policejní odborníci na prevenci jsou proto ve spojení se školami a řeší to s nimi. Jak tento vysoký počet případů minimalizovat, to je podle Moravčíka úkol pro vedení daných škol, pro učitele, školní psychology a pro rodiče.
Agresivita už je normou
Naopak redakcí oslovenou ostravskou psycholožku Ludmilu Mrkvicovou, která byla desítky let soudní znalkyní v oboru dětské psychologie, vysoký počet výhrůžek a útoků ve školách nešokoval.
„To číslo mě, bohužel, nepřekvapuje, protože slušnost se nám někam vytratila, zhrubla řeč, lidé na sebe víc útočí. Zmizelo takové to být uctivý, laskavý, mít respekt. A právě to se zase musí začít učit v rodině a ve škole, tam je prostor pro to, aby se s tím něco dělalo,“ uvedla psycholožka a pedagožka.
Psycholožka míní, že právě tam začíná problém týkající se chování dětí. „Je tam samozřejmě vliv rodiny a společnosti, která se posunula v tom smyslu, že agresivita je přijímaná za normu,“ podotkla Mrkvicová.
Děti podle ní vede k takovému jednání jak jejich pubertální věk, tak třeba touha zaujmout, upoutat pozornost a být přijímán okolím, předvádět se.
„Nebezpečný je tady kyberprostor, který neustále narůstá a v němž se děti cítí suverénní, anonymní a mají pocit, že se na to nepřijde. Je tam nepochybně velký vliv sociálních sítí. Měli bychom se proto více vracet do běžné reality, mít osobní kontakt a hledat dětem pozitivní vzory. Vždyť ve školách je spousta kvalitních učitelů, vedoucích kroužků a trenérů, kteří jsou schopní ty vzory dávat,“ myslí si Mrkvicová.
Zárodky horšícího se chování dětí vidí už z období pandemie covidu v letech 2020 a 2021, kdy byly školy řadu měsíců uzavřeny anebo fungovaly v omezeném režimu. „Ta doba, bohužel, poškodila, zejména pubertální, adolescentní děti v tom smyslu, že byly izolovány od běžných sociálních kontaktů. Ti uzavření se stali ještě uzavřenějšími a ti, kteří si chtěli něco vyzkoušet na sociálních sítích, tak se v tom zdokonalili,“ řekla psycholožka.
Je podle ní potřeba, aby se školy smysluplně věnovaly programům snažícím se zaměřit na šikanu a na chování mezi dětmi, které často v jednotlivých vzdělávacích ústavech už jsou.
„Ve školách by se neměli zaměřovat jen na vědomosti a memorování, ale pracovat na vztazích, jak řešit konfliktní situace a jednoznačně dětem určovat, když to zjednoduším, co je dobro a co je zlo, “ nastínila Mrkvicová návod, jak tento problém řešit.