Hlavní obsah

Za dvě housky a krabicák měsíce vězení? Krádeže v nouzovém stavu plní věznice

Právo, Jindřich Ginter

Za krádež zubních kartáčků za bezmála dva tisíce korun v době nouzového stavu byl recidivista v první instanci odsouzen na tři roky. Až v odvolání dostal podmínku. Drobnost, která zaměstnala justici. Přísnější tresty v době nouzového stavu ale vyžadují nákladný proces v poměru ke způsobené škodě.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Ilustrační foto

Článek

„V jednom případě dostal odsouzený za krádež zubních kartáčků v hodnotě 1800 korun v prvním stupni tři roky. Až odvolací soud trest snížil na jeden rok nepodmíněně. Šlo o recidivistu v podmínce. Ve druhém případě za krádež kabelky v hodnotě 260 korun dostal pachatel, taktéž recidivista, devět měsíců vězení nepodmíněně,“ řekl Právu právník Jakub Kadlec z advokátní kanceláře Vilímková, Dudák & Partners.

Opravdu je škoda za tisícikorunu adekvátní tomu, aby aktivovala státní aparát od policie přes státní zastupitelství až po soud?
Tomáš Štětina, právník

Za období nouzového stavu eviduje Nejvyšší státní zastupitelství přes 8000 spáchaných krádeží a čtyři desítky podvodů. U 1365 případů krádeží už byl odhalen pachatel, u více než tisíce z nich už bylo zahájeno trestní stíhání.

Za nouzového stavu ukradl salámy a krabičák, dostal 26 měsíců

Krimi

Týden v base je víc než podmínka

„Nijak se nerozlišuje, zda pachatel ukradl důležité léky či nedostatkové roušky, nebo zda v obchodě strčil do tašky potraviny či drogerii v hodnotě pár korun. Zákonem je v této situaci za trestný čin krádeže stanovena sazba dva až osm let odnětí svobody,“ upozornil Kadlec.

Muž v Brně ukradl pět housek, dostal 1,5 roku natvrdo

Krimi

Podle něho ale soudy již využívají možnost snížit trest pod zákonnou sazbu.

„Opravdu je škoda za tisícikorunu adekvátní tomu, aby aktivovala státní aparát od policie přes státní zastupitelství až po soud? Vhodné by bylo najít jinou úpravu,“ míní právník Tomáš Šetina z advokátní kanceláře Šetina, Komendová & Partners. České věznice jsou dlouhodobě přeplněné, jejich kapacita je podle údajů Vězeňské služby vyčerpána na sto procent. Ve výkonu trestu je zhruba 20 tisíc osob. Náklady na jednoho vězně se přitom pohybují kolem tisícikoruny denně.

I mnozí soudci a lidé z neziskovek, kteří se vězenstvím zabývají dlouhodobě, ale marně volají po alternativních trestech. „Měly by se zavést krátkodobé tresty na týden, dva. Naopak podmínka je pro mnohé výhra, že nebyli potrestáni. Čtrnáct dní ve vězení je velké omezení, pořádná facka,“ řekl na právnické konferenci Petr Schneedöfler ze spolku Lighthouse.

Krádež pamlsků ve stavu nouze: 26 měsíců natvrdo

Krimi

Podobně uvažuje i soudce Libor Vávra. Například pro kapsáře by podle něho bylo větším potrestáním uklízet ulice, tedy veřejně prospěšné práce. Pro úvěrového podvodníka by zase bylo účinnějším trestem, kdyby namísto tří let ve vězení musel do věznice „jen“ chodit na noc a víkendy. Byl tedy odloučen od volného času s rodinou, ale musel se dál živit, pracovat.

Podle právníka Aleše Gerlocha se v zákonech neustále zvyšují hranice trestů včetně pokut, ale přitom reálně nejsou realizovatelné.

Výběr článků

Načítám