Článek
Bude-li schválen přepracovaný trestní zákon, o žádný trestný čin už nepůjde a případnému pachateli bude hrozit pokuta do tří tisícovek ve správním řízení. Podle odborníků byla změna už dlouho na spadnutí.
"Je to prakticky mrtvé ustanovení. Už léta za ně nebyl nikdo odsouzen,“ říká jeden z tvůrců českého trestního zákona, soudce nejvyššího soudu Pavel Šámal. "Navíc se domníváme, že jde o přepínání trestní represe. Úplně stačí, že za nedovolenou výrobu lihu zůstane správní postih jako za přestupek,“ říká soudce.
Kdo domácí pálenkou ohrožuje zdraví, riskuje i tvrdší postih
Dosavadní právní úprava nepostihuje jen výrobu lihu, ale pamatuje i na související rizika. Pokud pachatel černým pálením kromě daňového úniku ještě ohrozí zdraví konzumentů nekvalitní "samohonkou“, může se dočkat i přísnějšího potrestání, než je rok za mřížemi.
Nelegální množství vyrobeného lihu je přitom vyčísleno na 30 litrů stoprocentního alkoholu včetně toho, který je dosud obsažen v kvasu a pachatel z něj teprve hodlá vypálit alkohol.
Časy se ale mění, řada pěstitelů ovoce, kteří část úrody "zkapalňují“, začala využívat služeb oficiálních palíren a společenská nebezpečnost těch ostatních prý není vysoká. Obávaný paragraf 194 o nedovolené výrobě lihu má být z trestního zákona vypuštěn.
Zbytečný paragraf
"Je to pozůstatek ještě z Rakouska-Uherska, kdy stát měl na pálení lihu monopol a samosebou mu z něj plynuly i značné finanční příjmy. Tehdy se zavedlo, že pálit může pouze ten, kdo má nějakou koncesi, za niž se státu platí,“ říká také advokát Oldřich Choděra.
Také ministerstvo spravedlnosti zdůvodňuje návrh na vypuštění paragrafu jeho zbytečností. Postih za pokoutní výrobu alkoholu se v podstatě přesouvá do jiné oblasti. Nekoncesovanou výrobu lihu ve větším rozsahu lze stíhat jako neoprávněné podnikání.
"Tohle opatření se týká jen malovýrobců, kteří si sami doma pálí nějaký líh. V odborném tisku se na to téma už déle diskutovalo, ale protože nešlo o palčivý problém, nebyl paragraf dosud vypuštěn,“ říká Šámal a dodává: "Rozhodně nechci nikoho navádět, aby si začal doma pálit líh, protože přestupek to stále je.“
Podle Choděry se od dob Rakouska-Uherska, odkud bere zákon svůj původ, dostatečně změnil daňový systém i chování lidí. "Peníze se dají vybrat efektivně i jinak, nehledě na nepatrné množství alkoholu, které si lidé vypálí ve srovnání s tím, kolik se ho prodá v obchodech,“ říká Choděra.
"Úřední lidkvidace" zabaveného alkoholu
Na doby trestního stíhání domácí výroby lihu tak možná brzy zůstanou už jen vzpomínky a úsměvné příhody z policejních protokolů.
"Vykládá se historka, jak v Praze 3 našla policie u někoho domácí destilační zařízení a v písemném záznamu uvedli, že zabavený alkohol byl úředně zlikvidován. Pod tím bylo datum 31. prosince,“ dodává Choděra.