Za díru v prostěradle zavřeli vězně na samotku. Libovůle bachařů, zastal se ho soud

Podle rozsudku, se kterým se Novinky seznámily, nepřihlíželi dozorci při projednávání přestupku za ničení vězeňského majetku k obhajobě odsouzeného, který popíral, že by lůžkovinu poškodil.

Z rozhodnutí orgánů vězeňské služby není zřejmé, jak a kdy Jan P. prostěradlo zničil a popřípadě kdo byl toho svědkem. Odsouzený argumentoval tím, že ve spise není žádná fotodokumentace poškozené věci ani vyčíslená škoda.

„Z pouhého nalezení zničeného prostěradla nelze označit stoprocentního pachatele. Navíc jsem k tomu neměl žádný důvod,“ stojí v žalobě, kterou se Jan P. bránil výsledku kázeňského řízení.

Dozorci tehdy popsali provinění tak, že Jan P. odevzdal při výměně prádla roztržené prostěradlo. Měl přitom tvrdit, že už ho v tomhle stavu vyfasoval. „Dotazem ve skladu bylo zjištěno, že to není možné, že prádlo je před výdejem vždy zkontrolováno. Tímto jednáním porušil zákon, který stanovuje, že odsouzený je ve výkonu trestu povinen šetrně zacházet se svěřenými věcmi a nepoškozovat cizí majetek,“ uvedli vyšetřovatelé věznice ve svém rozhodnutí.

Následnou stížnost Jana P. zamítli s tím, že druh a výše uloženého trestu odpovídají závažnosti spáchaného přestupku.

Podle soudu ale zcela pominuli námitky odsouzeného a jeho argumentací se vůbec nezabývali. Proto také jejich rozhodnutí zrušil a vrátil případ k novému projednání a rozhodnutí.

„Na rozhodování o kázeňských trestech nelze klást nároky srovnatelné například s rozhodnutím správního orgánu. V kázeňském řízení vystupuje významnější požadavek na flexibilitu rozhodování a snaha udržovat pořádek a bezpečnost ve věznicích. Na druhou stranu těmito důvody nelze ospravedlnit libovůli při rozhodování o kázeňských trestech, které často velmi intenzivně zasahují do právní sféry odsouzeného,“ upozornil nejvyšší soud.

Věznice ve vyjádření k žalobě uvedla, že v kázeňských řízeních vždy postupuje v souladu se zákonem a že tvrzení odsouzeného jsou jen jeho subjektivním názorem bez jakéhokoliv racionálního základu. „Tímto způsobem se jako odsouzený ve výkonu trestu domáhá úlev či jiných institutů, které jsou buď nenárokové, nebo nerealizovatelné,“ napsali dozorci soudu.