Článek
Před třemi lety byl Kandler požádán o zpracování posudku na ocenění tří výrobních strojů s tím, aby jejich hodnotu proti skutečnosti výrazně ponížil. To také za navýšený honorář udělal. Jenže to netušil, že jde o lest, která ho měla zdiskreditovat.
Zadavatelem posudku, který tehdy vystupoval jako jednatel firmy, byl ve skutečnosti soukromý detektiv. Toho si najala obchodní společnost, aby prověřila Kandlerovu objektivitu a nestrannost, neboť měla podezření, že jako soudní znalec proti ní vypracoval nepravdivý posudek s cílem ji poškodit v trestním řízení.
„Obžalovaný vědomě stanovil cenu strojů, která byla v hrubém nepoměru s jejich skutečnou hodnotou,“ uvedl v únorovém rozsudku okresní soudce Josef Prach.
Soudní znalec se chytil do pasti. Za cinknutý posudek dostal trest
Detektiv domluvil se znalcem vyhotovení posudku na ocenění tří strojů a požádal jej, aby byla jejich cena co nejnižší. Kandler mu za příplatek 5000 korun k obvyklé taxe ochotně vyhověl a stroje ohodnotil na celkovou částku 126 tisíc korun, přičemž jejich cena byla nejméně čtyřnásobná. Detektiv přitom jednání s Kandlerem natáčel skrytou kamerou. Nahrávku, na které znalec bez jakéhokoliv zdráhání přistupuje na požadavek zkresleného posudku, pak předal policii.
„Je z ní patrné, jak zadavatel posudku nejprve požadoval cenu všech tří strojů do 100 tisíc korun, načež obžalovaný reagoval, že by to bylo příliš drsné, a nabídl částku 112 tisíc s tím, že první nástřel bude 140 tisíc a pak že by to šlo o dvacet tisíc dolů. Sám potom vysvětloval, jak cenu udělá co nejnižší, a popisoval praktiky, které prováděl jako likvidátor, aby z toho měl co největší osobní profit,“ stojí v obžalobě.
Kandler se snažil nahrávku jako důkaz zpochybnit s tím, že byla pořízena nezákonně a nelze ji použít v trestním řízení. Trval také na tom, že cena strojů tak, jak ji stanovil, odpovídala realitě. Soud s ním ale nesouhlasil.
„Je pravda, že to byla určitá lest na obžalovaného. Detektivní kancelář si najali jednatelé společnosti, kteří byli na základě znaleckého posudku obžalovaného trestně stíháni. Nejednalo se však o žádnou policejní provokaci, ale šlo o jakousi iniciativu, jejímž účelem bylo znevěrohodnit obžalovaného jako osobu znalce,“ vysvětlil Prach.
Podle jeho názoru lze k soukromě pořízeným nahrávkám přihlížet, pokud je spáchán trestný čin.
„Je pak zapotřebí posoudit míru narušení ochrany osobnosti a veřejného zájmu. V tomto případě obžalovaný nevystupoval jako řadový občan, ale jako soudní znalec. Takže jsme dospěli k závěru, že nahrávka je pro potřeby trestního řízení použitelná,“ vysvětlil soudce a zároveň upozornil na její velmi znepokojivý obsah.
„Je absolutně nepřijatelné, aby se znalec dohadoval o ceně jako někde na trhu. Nejenomže byl posudek nesprávný, ale takto byl koncipován úmyslně,“ uzavřel Prach.