Článek
„Ministerstvo bude přezkoumávat postup soudního znalce, jestli je přijatelný z hlediska odborného standardu výkonu psychiatrie,“ řekl Právu advokát Martin Richter z Katedry trestního práva Univerzity Karlovy.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) už dříve uvedl, že vydal pokyn k okamžitému zahájení dohledu nad postupem Okresního soudu Plzeň-město v Redlově kauze. „Ministerstvo prověří i postup znalců v oboru psychiatrie ve stejném případu,“ napsal Blažek.
Za nevědomou chybu pokuta
Posudek, podle kterého plzeňský soud rozhodl 13. května, tedy měsíc před policejní razií 15. června, o Redlově omezení svéprávnosti, vypracovala soudní znalkyně z oboru psychiatrie Miroslava Synková z Polikliniky Agel.
Pokud by resort spravedlnosti odhalil nestandardní postup lékařky, tak by jí hrozil trest – a to i za nevědomou chybu. „I pokud by znalec selhal nevědomě, tak je podle zákona odpovědný za přestupek a hrozí mu pokuta,“ doplnil Richter. Ty jsou ukládány podle stupňů závažnosti. Při mírnějším selhání je pokuta do 75 tisíc korun, za závažnější až půl milionu.
V Redlově případu si policie během vyšetřování podle advokáta zajistí vlastní posudky. Pokud by se závratně lišily od těch, s nimiž přišla plzeňská znalkyně, hrozily by znalkyni za křivou výpověď a nepravdivý znalecký posudek až tři roky vězení. Pokud se zjistí pochybení, ministerstvo musí znalci také odebrat licenci.
Žalobci chtějí zvrátit rozhodnutí o omezení Redlovy svéprávnosti
„Jakmile je znalec odsouzen za úmyslný trestný čin, přestane splňovat podmínky. Ministerstvo může odebrat licenci, i kdyby to bylo za méně závažné činy, pokud povinnosti porušuje opakovaně,“ popsal Richter.
K tomuto postupu ale často nedochází, jak vyplývá z dat resortu spravedlnosti. „Od 1. 1. 2021 resort nikomu v oboru zdravotnictví oprávnění neodebral,“ sdělil redakci mluvčí spravedlnosti Michal Pleskot.
Spornost Redlových posudků
Statistiky o odebraných licencích z dřívějších let ministerstvo nemá. „K odebraným povolením lékařským soudním znalcům nejsou vůbec žádná data, neboť tato činnost byla do konce roku 2020 rozdělena mezi předsedy krajských soudů a ministerstvo spravedlnosti,“ dodal.
Žádná z osob, se kterými Michal Redl jednal, neprojevila pochybnosti ohledně jeho duševního stavu
Na sporné posudky prohlašující Redlovu omezenou svéprávnost upozornila policie ve svém usnesení ke korupční kauze kolem dopravního podniku.
Soudu se totiž vyhýbá od roku 2007 kvůli údajné duševní chorobě, která zapříčinila, že nebyl schopen chápat smysl trestního řízení. Jeho stíhání v kauzách Radovana Krejčíře Technology Leasing a M5 tak bylo přerušeno.
„Žádná z osob, se kterými Michal Redl jednal, neprojevila pochybnosti ohledně jeho duševního stavu,“ stojí v policejním usnesení s tím, že ačkoli měl omezenou svéprávnost, tak se aktivně scházel s dalšími členy jejich organizované skupiny, podnikal a nakupoval luxusní zboží.
Případné selhání při vypracování posledního posudku by mohlo vést i k obnovení starších kauz. Podle advokáta Jana Černého by ale zpětné dokazování bylo problematické.
Bývalý detektiv: Redl se strašně bál Krejčíře. Gazdíka jsem varoval už dávno
„Zpětně je velice obtížné duševní poruchu posoudit – jestli tam byla, nebyla a v jakém rozsahu. Pokud by se zjistilo, že byla v posudcích nějaká chyba, tak by se řízení mohlo obnovit jako závažná skutečnost, která tehdy nemohla být známa,“ konstatoval.
Právo zkoušelo oslovit přímo i plzeňskou soudní znalkyni Synkovou, kterou soud loni v září o vypracování znaleckého posudku pro Redla požádal. Nechtěla však věc nijak komentovat. Na praxi, že skupina kolem Radovana Krajčíře a Redla manipuluje znalecké posudky, upozornil v rozhovoru pro Právo také bývalý kriminalista Karel Tichý, který Krejčířovy zločiny vyšetřoval.
Čau Míšo, psal Krejčíř Redlovi. Toho kryjí posudky znalců už 20 let
V kauze Kramný znalce potrestali
Známý je případ znalců, kteří se dostali před soud do roku 2020. Soudní znalci Igor Fargaš a Radek Matlach tehdy dostali podmíněné tresty a zákaz činnosti na čtyři a pět let.
Podle soudu se dopustili křivé výpovědi a nepravdivého posudku v kauze Petra Kramného. V posudcích měli uvádět smyšlené skutečnosti ve snaze znepřehlednit dokazování a rozhodnutí soudu ovlivnit v jeho prospěch.
Verdikt odvolacího senátu Krajského soudu v Ostravě o rok později potvrdil i Nejvyšší soud (NS). „Zkreslení vstupních údajů, užití neadekvátních metod zkoumání, závěry nemající podklad v realitě, deformace závěrů odborné literatury atd., to vše svědčí o zlém úmyslu obviněných,“ konstatoval NS.