Hlavní obsah

Za chybné ozařování pacientů zaplatí zlínská nemocnice pokutu

Právo, Aleš Fuksa
Zlín

Sto padesát tisíc korun za dlouhodobé přezařování pacientů. Tuto pokutu navrhuje uložit Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Baťově nemocnici ve Zlíně. Její onkologické centrum v letech 2002 až 2005 pouštělo minimálně několika stovkám pacientů při léčbě v průměru o šestnáct procent vyšší dávky radiace, někteří dostali dávky vyšší až o zhruba 40 %.

Foto: Aleš Fuksa, Právo

Vedení Baťovy nemocnice bude náhradu škody požadovat po zaměstnancích odpovědných za pochybení v onkologickém centru.

Článek

Právu výši navrhované pokuty potvrdil Čestmír Berčík ze specializované inspekční skupiny pro radioterapii SÚJB.

Krajská nemocnice Tomáše Bati (KNTB) na pochybení onkologického centra přišla v polovině desetiletí, onkologové zprvu vůbec nic netušili. Posléze se ale zdravotnické zařízení zachovalo protizákonně, tříletý vážný problém se snažilo zamést pod stůl a ututlat.

Na případ upozornil bývalý zaměstnanec

Na pochybení o několik let později upozornil média a Státní úřad pro jadernou bezpečnost bývalý zaměstnanec zlínského onkologického centra, podle kterého se přezařování týkalo až 1500 pacientů.

„Vedení nemocnice na sebe bere plnou zodpovědnost při placení pokuty. Pochybení tam bylo ze strany zaměstnanců tehdejší Baťovy nemocnice. Zodpovědnost za tento případ samozřejmě nese i vedoucí onkologického centra primář Milan Kohoutek,“ řekl Právu nynější ředitel KNTB Bohuslav Škubal.

Radiace byla v průměru o šestnáct procent vyšší.
Čestmír Berčík

Náhradu vzniklé škody bude podle svých slov požadovat po zaměstnancích, kteří pochybili, i po samotném primáři. „Někteří už nejsou pracovníky naší nemocnice,“ poznamenal ředitel.

Proč si vlastně zlínská onkologie tak dlouho zahrávala se zdravím pacientů? „Lékař předepíše určitou dávku, a tu vztahuje k povrchu pokožky. Kdežto v případě Baťovy nemocnice byl rentgenový ozařovač nastaven tak, že tu dávku vztahoval na podpovrchovou léčbu do dvou centimetrů hloubky. Takže ta radiace byla v průměru o šestnáct procent vyšší. Není to ale životu nebezpečné,“ přiblížil Právu Berčík.

Jinak naprogramovaný přístroj

Zlínští onkologové si podle něj neuvědomili, že mají úplně nový přístroj, a ten byl naprogramovaný jinak, než bylo potřeba. „Přístroj měli nastavit v systému, ve kterém léčba probíhá,“ doplnil.

Samotná pokuta se však nevztahuje ani tak k chybám při ozařování. „Ve správním řízení ji navrhujeme za to, že nemocnice nedodržela zákon. Hlavně v tom, že nám lékaři pochybení včas neohlásili, i když už na něj v roce 2005 přišli. Což je vážný prohřešek,“ dodal Berčík.

K obdobným chybám podle inspektora v nemocnicích občas dochází. „Máme nastavený systém, jak by je měla jednotlivá pracoviště odhalit a jak nás o případném přezařování mají co nejdřív informovat, aby k podobným problémům nedocházelo v jiných zařízeních. Zlínská nemocnice věděla, že nás má informovat, ale vyhodnotila to jinak,“ dodal Čestmír Berčík.

Výběr článků

Načítám