Článek
Po ničivém požáru zbyly jen ohořelé dřevěné trámy a kříž, který stával před kostelem. „Je to znamení naděje, zároveň ale i určitá zkouška pro věřící. Je potřeba se na to dívat s vírou a nadějí do budoucna,“ uvedl farář kostela Božího těla Kazimierz Plachta.
Právě jemu policisté v noci volali. „Šest minut po půlnoci mi zavolali a sdělili, že všechna čidla hlásí poplach. Když mi volali o dvě minuty později, že kostel hoří, okamžitě jsem tam jel,“ vyprávěl farář a dodal, že vzal do ruky růženec a pomodlil se.
Nejprve se kvůli plamenům skácela věž se zvonem, pak spadla i kostelní loď.
Nad tím, co mohlo být příčinou ničivého požáru, nechtěl spekulovat. „Necháme to odborníkům. Jeden z hasičů ale už v noci přišel logicky na to, že kostel musel začít hořet zvenku,“ uvedl farář a dodal, že kdyby to bylo uvnitř, okamžitě by se sepnula požární čidla.
„V takovém případě by se dalo něco zachránit, ale když začal hořet zvenku, tak trvalo delší dobu, než se oheň dostal dovnitř a spustil poplach. To už ale bylo neúnosné cokoli zachránit,“ vysvětlil Plachta.
Třinecká starostka Věra Palkovská (Osobnosti pro Třinec) se ve středečních ranních hodinách jela podívat na místo tragédie, kde tou dobou pokračovalo dohašování ničivého požáru.
Přiznala, že když navštívila spáleniště, tekly jí slzy. „Nezůstalo tam téměř nic. Pro nás je to nevyčíslitelná ztráta, protože žádnou jinou historickou památku takovéhoto charakteru nemáme,“ povzdychla si.
Zároveň ale prozradila, že ve spolupráci s ostravsko-opavským biskupstvím a ministerstvem kultury už spřádají plány na obnovu dřevěného kostela. „Spojíme síly a pomůžeme biskupství s výstavbou nového kostelíka,“ potvrdila Palkovská.
Z pohledu místní farnosti i diecéze je to tragédie. „Je to pár hodin, kdy kostel shořel. Je otázkou, na čem se domluví stavební oddělení, památkáři a zastupitelstvo okolních obcí. Všechny naše kostely jsou ale pojištěny, takže máme naději na řešení i z této strany,“ sdělil Novinkám mluvčí ostravsko-opavské diecéze Pavla Siuda.
Podle něj byl třinecký kostel vybaven požárním hlásičem ještě před rekonstrukcí.
Na rekonstrukci střechy a krovu kostela, která se uskutečnila v letech 2012 až 2014, poskytl regionální operační program EU čtyři milióny korun. Dalších tři sta tisíc bylo pro rekonstrukci vybráno z řad dobrovolných dárců, především od farníků.
Město Třinec přispělo v posledních letech na opravy kostela částkou převyšující půl miliónu korun.
Počátky kostela spadají do poloviny 16. století, o čemž svědčí i letopočet 1563 na portálku v interiéru a zvon s rokem 1565. Koncem 17. století byla původně samostatně stojící masivní zvonice spojena s kostelní lodí.
Před požárem se v interiéru kostela zachoval z jeho nejstaršího období fragment oltáře umístěný na zpovědnici. „Výmalba i české nápisy na kruchtě představují vzácný doklad chrámové dekorace z období třicetileté války,“ uvedl Siuda.
Římskoskatolický filiální kostel Božího těla začal hořet okolo půlnoci. „Při příjezdu jednotek už kostel silně hořel. Oheň dostali hasiči pod kontrolu za necelou hodinu. Do středečního rána pokračovalo dohašování,“ uvedl mluvčí moravskoslezských hasičů Petr Kůdela.