Hlavní obsah

Uhlobaroni vs. uhlobaroni. Kauza MUS k soudu

Právo, Matěj Říha

Podnikatelé Petr Pudil a Vasil Bobela se podíleli na privatizaci Mostecké uhelné společnosti (MUS), pracovali ve vrcholném managementu, později těžařskou firmu spoluvlastnili a na jejím prodeji vydělali miliardy. Trestní stíhání v kauze MUS se jich ale netýká.

Foto: Petr Horník, Právo

Antonín Koláček u soudu v únoru 2019.

Článek

Mají naopak roli svědků, kteří budou v prosinci vypovídat před soudem. A na jejich výslech si brousí zuby obžalovaní v čele s Antoniem Koláčkem, kteří jsou přesvědčeni, že nemluvili úplnou pravdu.

Právo získalo protokoly z policejních výslechů, které Pudil s Bobelou absolvovali před šesti roky. Z dokumentů je zjevné, že se z obchodních partnerů, kteří po privatizaci společně koupili MUS a udělali z ní prosperující podnik, nakonec stali nepřátelé.

„Naše názorové pohledy se zásadně začaly rozcházet a já jsem v něm objevoval člověka, kterého jsem neznal. Člověka, který mi lže,“ řekl při výslechu na policii Pudil o Koláčkovi. Detektivové z protikorupční policie se zajímali hlavně o období, které následovalo po privatizaci MUS v roce 1999.

Severočeská uhelná za šest miliard

O pět let později totiž Koláček a zesnulý uhlobaron Luboš Měkota přizvali Pudila s Bobelou do projektu, který zahrnoval nákup akcií MUS.

Za tímto účelem založili podnik Severočeská uhelná, který MUS po skončení privatizace koupila za šest miliard. Koláček s Měkotou vlastnili po čtyřiceti procentech akcií.

Pudil s Bobelou měli každý deset procent. V roce 2006 pak čtyřicetiprocentní podíl v MUS koupil finančník Pavel Tykač, který doly zcela ovládl o čtyři roky později.

V tomto období také prosákly první zprávy o vyšetřování kauzy MUS ve Švýcarsku. A z obchodních partnerů Koláčka a Měkoty na jedné straně a Pudila s Bobelou na druhé se začali stávat spíše protivníci.

Soud zastavil stíhání Krause v kauze Mostecké uhelné

Krimi

Pudil také prohlásil, že Koláček je považoval za otroky, kdežto oni s Bobelou si mysleli, že jsou obchodními partnery. Severočeskou uhelnou prý chtěli rozvíjet a nechtěli akcie prodávat.

„Udělali jsme chybu, že jsme nepodepsali žádnou akcionářskou smlouvu. Krátce po založení, zhruba po roce, jsme čelili tomu, že Koláček přivedl Tykače a sdělil nám, že mu chce prodat své akcie. Odůvodnil to tím, že ho v zásadě štveme,“ uvedl Pudil.

Koláček: Soud je kvůli nim

Na policii také vysvětloval, proč se přihlásili jako civilní účastníci do řízení ve Švýcarsku. Doporučili jim to najatí právníci, podle nichž mohla Pudilovi s Bobelou (přes nástupnickou společnost Czech Coal Services) vzniknout škoda. „Tato záležitost samozřejmě poškodila vztahy se skupinou obviněných,“ podotkl při výslechu Pudil.

Koláček je přesvědčen, že Pudil s Bobelou umožnili trestní stíhání manažerů MUS ve Švýcarsku, protože dodali klíčový argument v podobě existence nějaké škody.

„Následně byli oba pánové aktivní i v Čechách a dodávali různým orgánům důležité dokumenty a argumenty, které měly umožnit naši obžalobu a případné odsouzení,“ sdělil Právu Koláček.

Švýcaři se peněz po českém uhlobaronovi vzdát nechtějí

Krimi

Ten v jejich výpovědích, které učinili na policii, vidí velké mezery. Podle něj se Pudil i Bobela významně účastnili restrukturalizace a privatizace MUS již od roku 1997, přičemž první měl na starosti lobbing a strategickou komunikaci, druhý byl zase finančním ředitelem celé skupiny.

Přátelské výslechy

„Pudil vyjednával podmínky odkoupení zbytkového státního podílu MUS od státu a pan Bobela vyřešil otázku celého profi nancování z vnitřních zdrojů MUS ve formě zápočtu pohledávek při převzetí jmění,“ doplnil Koláček.

Výslechy, které Pudil s Bobelou policii poskytli, pak označil za relativně přátelské a vedené tak, jako by se privatizace MUS vůbec neúčastnili. Dokonce si myslí, že je policie a státní zástupci chrání.

Další z obžalovaných, finančník Marek Čmejla, věří, že Pudil s Bobelou před soudem řeknou pravdu a přednesou další důležité okolnosti celé kauzy. „Z pohledu našich obhájců policie tyto svědky, jak se říká, nevytěžila tak, jak bylo potřeba,“ uvedl pro Právo Čmejla.

Před českým soudem v kauze MUS kromě Koláčka a Čmejly stanuli také další manažeři – Jiří Diviš a Oldřich Klimecký. Případ se týká prodeje 46 procent akcií MUS firmě Investenergy, který v roce 1999 schválila vláda ČSSD současného prezidenta Miloše Zemana.

Koláček má ve Švýcarsku nastoupit do vězení, ale nechystá se tam

Krimi

Podle obžaloby zaplatila Investenergy za podíl penězi, které pocházely přímo z MUS. Ty předtím manažeři údajně vyvedli z těžařské firmy a způsobili tak podle spisu státu škodu nejméně 3,2 miliardy Kč.

Muži vinu shodně popírají a jsou zvědaví právě na výpověď Pudila s Bobelou. Při policejních výsleších přitom na samotnou privatizaci padl minimální počet dotazů. Redakce našla v dokumentech jen dva.

První se týkal vyjednávání privatizace s ministerstvem průmyslu a obchodu a druhý pak investic MUS do společnosti Portoinvest. Tato firma byla podle české obžaloby klíčová pro údajné vyvádění peněz z MUS.

„Moje informace vycházely z toho, co poskytovala výroční zpráva a auditorská zpráva. Z tohoto pohledu jsem v tom nikdy nic podezřelého neviděl,“ řekl na policii Pudil.

Exministr Mertlík: Prodej Mostecké uhelné bylo správné rozhodnutí

Krimi

Podle státního zástupce Radka Bartoše se Pudila s Bobelou trestní stíhání nikdy netýkalo, protože nepůsobili v zahraničních firmách, kam z MUS odtékaly peníze. A vlastnicky se v dolech angažovali až v poslední fázi, přičemž peníze na nákup akcií pocházely z úvěru od banky a byly tak tzv. čisté.

„Nebyli u toho, když se MUS ovládala, a nebyli osobami, které se na ovládnutí podílely,“ sdělil Právu Bartoš. Zatímco obžalovaní si na výslech Bobely s Pudilem „brousí zuby“, státní zástupce je za klíčové svědky z hlediska obžaloby nepovažuje.

„Primárně se od nich zjišťovaly informace k transformaci MUS a následnému vypořádání mezi nimi na straně jedné a panem Koláčkem a Měkotou na straně druhé,“ doplnil Bartoš.

Výběr článků

Načítám