Článek
Často proto falšují potvrzení o zaměstnání a příjmech. A to už trestné je. Začíná to podmínkou, končí až osmiletým vězením.
„Pokud dlužník nesplácí své dluhy, faktury, automaticky to neznamená, že se dopustil trestného činu. Ne všichni dlužníci jsou ale beztrestní. Až čtvrtina dlužníků si bere půjčku už s vědomím, že ji nebude moci splácet,“ tvrdí Tomáš Medřický z projektu Epohledávky.cz.
A právě ti mají našlápnuto do vězení. Trestní sazby se obvykle pohybují podle výše způsobené škody a toho, zda jde o recidivistu, od jednoho do osmi let.
Podle Jana Malého ze společnosti Vše pro insolvenci trestní stíhání hrozí dlužníkovi v případě, když začne vytvářet dluhy v době, kdy s ohledem na svoji ekonomickou situaci ví, že je nebude schopen splatit.
Do vězení se chroničtí dlužníci dostávají v případě, že si od banky vezmou půjčku na falešné potvrzení o příjmu.
Potíž je v tom, že když si dlužníci podvodníci trest odsedí, zaměstnání jim kvůli škraloupu nikdo nedá, ani u popelářů, a tak obvykle jako recidivisté opět vyprávějí pohádky, fabulují, falšují doklady o příjmu a z firem či jednotlivců tahají peníze.
Minimálně dva roky pro invalidu
Ukázkový je případ třicetiletého invalidního muže ze Šumperku, kterého policie letos obvinila z úvěrového podvodu za to, že ze sedmi úvěrových společností vytáhl v letech 2008 a 2009 více než milión korun.
„Ve smlouvách uváděl nepravdivé údaje o zaměstnavateli a čistém měsíčním příjmu. Ve dvou případech zažádal banku o navýšení kreditního limitu, což mu bylo, na základě nepravdivého potvrzení o zaměstnání a příjmu, bankou schváleno,“ informoval Miloslav Svatoň z olomouckého policejního ředitelství.
„I tyto splátky hradil nejprve nepravidelně a pak se splácením přestal. Podezřelý tak činil přesto, že si musel být vědom, že jeho jediným příjmem je invalidní důchod a veškeré splátky nebude moci splácet i vzhledem ke svým dřívějším závazkům,“ dodal Svatoň. Muži hrozí minimálně dva roky vězení.
Případy lidí, kteří vytáhnou z úvěrových firem nebo i od známých tu dvacet tisíc, jinde tři sta tisíc korun pomocí toho, že předloží falešné údaje o příjmech, jsou jako přes kopírák. V přehledu policejních zpráv na stránkách policie jsou jich stovky.
Z miliard pár set tisíc
Jen loni policie evidovala přes 5600 úvěrových podvodů, za které stíhala přes čtyři tisíce osob, z toho 1600 recidivistů. Ve srovnání například s rokem 2010 se jedná o zhruba pětinový nárůst počtu případů úvěrových podvodů.
Věřitelům způsobili za pouhý jeden rok 2014 ohromnou škodu – 1,25 miliardy korun. Zpět se podařilo z toho zajistit jen směšných 273 tisíc korun. Dlužníci pachatelé figurují i v komplikovanějších podvodech. Těch celkově za rok 2014 policie registruje dokonce přes deset tisíc s celkovou škodou 4,7 miliardy korun. Zachránilo se z toho ani ne osm set tisíc korun. Stíháno za to bylo přes pět tisíc lidí, z toho polovina již byli recidivisté.
Vězení nezabírá
Když se sečtou statistiky škod za posledních deset let, dosahují ty z podvodů desítek miliard korun. A počty případů nemají ve srovnáních tendenci ani trochu klesnout.
Chroničtí dlužníci očividně v nápravných zařízeních napraveni nebyli a nováčky v úvěrových podvodech neodrazuje ani to, že banky i nebankovní úvěrové společnosti jsou už mnohem obezřetnější.
Za osm letošních měsíců totiž již opět policie má na stole přes čtyři tisíce úvěrových podvodů se škodou přesahující 1,1 miliardy korun. Na svědomí je má 2800 stíhaných, z toho přes tisíc recidivistů. Množství zachráněných peněz vzrostlo na 380 tisíc.
