Článek
"Hlavním důvodem bylo Walderodovo prokázané členství v Henleinově straně SDP. Kladně vyřízená restituce by znamenala porušení Benešových dekretů. Všechny dostupné archiválie jsme skutečně pečlivě prověřili. Víc už jsme udělat nemohli," sdělil šéf restituční agendy Pozemkového úřadu v Semilech Josef Kozák s dovětkem, že člověk s prokazatelnou nacistickou minulostí vůbec neměl dostat československé, později české státní občanství.
Klíčovou roli hrál Ruml
Klíčovou roli v restituční kauze, v které před svou smrtí před dvěma lety požadoval Walderode na Turnovsku, Jablonecku a Liberecku majetek za zhruba 3,5 miliardy korun, včetně zámku Hrubý Rohozec u Turnova, sehrál v srpnu roku 1992 tehdejší ministr vnitra Jan Ruml (tehdy ODS, dnes US), který Walderodovi přiznal československé státní občanství. "Defacto tím odstartoval dvanáct let dlouhý spor, aniž podrobněji prozkoumal restituentovu minulost. Nyní se konečně naplnilo, co jsme požadovali," tvrdí mluvčí Petičního výboru Walderode a polistopadový místostarosta Turnova Josef Kunetka, který od začátku vystupoval proti precedentnímu průlomu dekretů prezidenta Beneše.
"Spadl mi velký balvan ze srdce. I když se protistrana patrně odvolá, došlo k prvnímu kroku správným směrem," okomentoval verdikt Pozemkového úřadu v Semilech kastelán zámku Hrubý Rohozec Jindřich Zeman.
Kauza zřejmě ještě nekončí
Českými úřady a soudy v minulosti několikrát zamítnutou restituci majetku rodu Walderodů vrátil letos na samý začátek Ústavní soud, když v kauze zrušil podmínku nepřetržitého čs. občanství Walderodeho, protože ta v roce 1992, kdy ještě žijící Walderode o majatek žádal, neexistovala. "Šlo však pouze o formální záležitost, nemající podstavný vliv na ostatní mnohem závažnější podmínky, proč Walderodem požadovaný majetek nevydávat," podotkl Kunetka.
Rozhodnutím semilského pozemkové úřadu samozřejmě celá záležitost nekončí, protože odmítnutí restituenti se mohou obrátit opět na soud.