Článek
"Muž, který čtyři roky kladl výbušná zařízení po celé zemi, byl čím dál nebezpečnější. Zatímco jeho první pokusy z let 1999 až 2002 většinou selhaly, poslední výbuchy z loňského roku již byly velmi nebezpečné. V případě výbuchu mohly zabít nevinné lidi," řekl včera ředitel pražského kriminalistického ústavu Jan Hlaváček.
Odborníci pod jeho vedením měli značnou zásluhu na dopadení pachatele. "Akce nazvaná Mrzáci, protože pachatel se podepisoval na dopisech adresovaných policii jako Mrzák, zaměstnala kromě stovek kriminalistů i šedesát expertů a laborantů z našeho ústavu. Velký význam měla analýza DNA, kterou jsme nalezli na anonymních dopisech zaslaných na adresu ministerstva vnitra, v nichž požadoval peníze. Genetické stopy byly zajištěny i na různých předmětech, které muž používal k práci nebo kterých se na místě činu dotkl," sdělil Hlaváček.
Vyrobil si revolver
Při dvou domovních prohlídkách ve Štěpánkově pražském bytě policisté nalezli dálková ovládání k výbušným nástražným systémům, chemikálie a také doma vyrobený revolver s tlumičem, ze kterého se podle expertiz střílelo.
Počítačovým odborníkům trvalo tři dny, než se jim podařilo dešifrovat heslo jeho počítače. Bylo kuriózní: HOOVNOO. Přístup do pachatelova počítače po odhalení hesla byl pro další vyšetřování velmi důležitý. Terorista začínal se svařenými kovovými nádobami, později experimentoval s plastickými láhvemi. Nakonec se opět vrátil k oceli. Nádoby většinou naplnil chemickou směsí, rozbuška mu však často selhala. V případě útoků na železniční tratě často nařezával koleje.
Další jeho specialitou bylo uvolňování kolejnicových šroubů. Jednou z jeho nejznámějších akcí byl výbuch u pomníku na pražském Újezdu. Exploze u pomníku česko-německého přátelství na Bukové Hoře nedaleko Teplic nad Metují, kterou nestačil uskutečnit, mohla být podle kriminalistů ještě silnější.
"V podstatě mohlo časem dojít k obrovské tragédii, která by mohla znamenat smrt desítek až stovek lidí," řekl vedoucí odboru násilí Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jiří Svoboda. Podle něj se důchodce zřejmě nechal inspirovat mezinárodním terorismem. "Případ nemá v dějinách české kriminality obdoby," řekl Svoboda.
Nastražil minimálně 17 bomb
Policisté Štěpánka podezírají z instalování minimálně sedmnácti výbušných systémů. Vzhledem ke smrti pachatele není vedeno trestní stíhání.
Své atentáty začal Štěpánek v březnu 1999, kdy na poliklinice v Praze 9 ve Vysočanech nechal v čekárně tašku s časovanou bombou. Výbuch zničil zařízení čekárny, vyrazil okna v přilehlých chodbách a lehce zranil tři lidi. O měsíc později položil bombu na železniční trati v obci Cítov na Mělnicku, v srpnu u nedalekých Vraňan. V roce 2000 zaútočil na trať nedaleko Prahy v Černošicích. Naříznutá kolejnice a podomácku vyrobená výbušnina byly nalezeny o dva roky později při summitu NATO na trati v Praze 9-Kyjích, ve stejném roce policisté evidovali poškozené koleje i na trase Praha-Česká Třebová.
V loňském roce kromě jiného zaútočil na česko-německý pomník smíření nedaleko Teplic nad Metují na Náchodsku. Policie ho později dopadla při jeho dalším pokusu pomník poničit. Nedaleko odtud poškodil údajně i pomník německého pěvce Tichastka. V květnu povolil šrouby na kolejích na trase Újezd nad Lesy-Úvaly, o měsíc později byly na hlavní železniční trati Pardubice-Choceň nalezeny dva nástražné výbušné systémy. Byly zakopány u koleje, kolejnice nesly stopy po řezání.
V říjnu muž poškodil památník obětem komunismu v Praze na úpatí Petřína. O měsíc později zaútočil na památník podruhé, s větší razancí. Výbušninu podle policie uložil vloni také k památníku Winstona Churchilla v Praze 3, dvakrát zaútočil na hotel Duo na Proseku. Poslední železniční sabotáž důchodce uskutečnil loni v říjnu na trase Praha-Beroun.
