Článek
Plénum ÚS se soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem se zabývalo téměř dvěma desítkami podobných případů sloučených do jednoho. Ve všech šlo o pozemky o rozloze zhruba 2000 hektarů, které cisterciáci získali zpět v církevních restitucích.
Jenže podle Vrchního soudu v Praze a posléze i Nejvyššího soudu pozemky konfiskované podle poválečných Benešových dekretů měly zůstat v držení státních Lesů České republiky.
Cisterciáci ve své stížnosti dokazovali, že soudy svým rozhodnutím akceptovaly majetkové křivdy spáchané komunistickým i nacistickým režimem.
Cisterciáci lesy prohráli, zbývá jim ÚS
Podle stížnosti byli konfrontováni „nejen s tím, že mají již vydaný majetek vracet, ale zejména se závěrem, že byli v letech 1939–1945 zrádcem a nepřítelem Československé republiky aktivně sloužícím německému vedení války, což považují za křivdu a popření historické reality“.
Senát ÚS dal církevnímu řádu za pravdu a upozornil na své předchozí takřka totožné rozhodnutí týkající se Římskokatolické farnosti – prelatury Český Krumlov i na starší nález z roku 2013 týkající se církevních restitucí.
„Po orgánech státu se žádá respekt k hodnotovým základům církevních restitucí v případech, jež vyžadují posouzení individuálních skutkových okolností,“ zdůraznil ve středečním rozhodnutí soudce Uhlíř.
Cisterciáci z Oseka lesy nedostanou, narazili u ÚS
„Při aplikaci restitučních zákonů není možno postupovat příliš restriktivně a formalisticky, ale naopak velmi citlivě vždy s ohledem na okolnosti konkrétního případu. Nelze přitom abstrahovat ani od notoricky známého třídního přístupu státních orgánů v období totalitního režimu. Skutečnost, že jako záminka pro politickou nebo náboženskou perzekuci byly použity dekrety prezidenta republiky, nebrání vydání podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi,“ dodal Uhlíř.
Spor o pozemky se tak vrací k Vrchnímu soudu v Praze, který bude vázán rozhodnutím ÚS.