Článek
V Česku jde o první rozsudek tohoto typu, opírající se o nedávné rozhodnutí Ústavního soudu, jenž nároky jedné z firem označil za neopodstatněné. V příštím týdnu lze očekávat, že následovat budou další rozsudky ve stejném duchu.
Jak nedávno Novinky informovaly, jako první odmítl jedné z vymahačských firem přiznat náklady na právní zastoupení Okresní soud v Ústí nad Labem. [celá zpráva]
Firma Bazcom proti tomu loni podala 163 stížností k Ústavnímu soudu, jenž koncem prosince prvních 57 stížností zamítl pro zjevnou neopodstatněnost.
Podle Ústavního soudu je v kompetenci okresních soudů, aby účelnost vynaložených nákladů zkoumaly. Své zamítavé rozhodnutí však musejí řádně odůvodnit.
Máme za to, že pro vytvoření takových podání není nutná odbornost advokáta.
Ostravský soudce Jiří Šopek nyní částečně zamítl první dvě žaloby dvou firem proti dvěma černým pasažérům zdejšího dopravního podniku. Uznal nárok firem pouze na prokazatelně vyměřenou pokutu, úroky z prodlení a pouze 300 korun soudní výlohy. Dřívější praxe přitom byla taková, že soud těmto firmám navíc přiznával ještě zhruba osm tisíc korun jako náklady na advokátní zastoupení.
Soudce podle svých slov s nadšením přivítal argumentaci Ústavního soudu, podle které ne každý náklad na právní zastoupení je účelně vynaloženým nákladem.
„Žaloby jsou psány na formulářích předtištěných u ministerstva spravedlnosti. Vyplňují se tam jen některé základní údaje. Máme za to, že pro vytvoření takových podání není nutná odbornost advokáta. Pokud si inkasní společnost přesto advokáta najala, vyhodnotili jsme to jako neúčelný náklad,“ řekl soudce s tím, že proti rozsudku není možné odvolání – pouze stížnost u Ústavního soudu.
Soudci jsou zavaleni tisícovkami žalob těchto společností na drobné dluhy.
Soudce podotkl, že jde o velmi lukrativní podnikání, které ovšem neúměrně zahlcuje justici. Firmy totiž nepodávají hromadné žaloby, ale žalují každého dlužníka zvlášť a na každém si pak nárokují přemrštěné náklady. Jen za druhou polovinu uplynulého roku firmy u ostravského soudu podaly asi 36 tisíc takových žalob. „Soudci namísto toho, aby se mohli plně soustředit na nalézání práva ve skutečně závažných případech, jsou zavaleni tisícovkami žalob těchto společností na drobné dluhy,“ dodal soudce.
Soudce Jiří Šopek listuje v žalobě soukromé firmy, která po černých pasažérech vymáhá pohledávky skoupené od Dopravního podniku Ostrava.
Páteční verdikt okamžitě kritizoval Karel Čelikovský, jednatel společnosti Fenicia, která je jednou ze dvou firem, jichž se rozsudek týká. Podle něj firma od ostravského dopravního podniku skoupila pohledávky vůči několika tisícům černých pasažérů za cenu vyšší, než byla jejich skutečná hodnota.
Firma: malé pohledávky budou nedobytné
„Na jednu pohledávku ve výši tisíc korun připadá několik dalších tisíc korun skutečně vynaložených nákladů. Nehledě na to, že z mnoha dlužníků přitom pohledávky nevymůžete nikdy,“ tvrdí Čelikovský s tím, že ostravský soud jen mechanicky převzal argumentaci Ústavního soudu, která se týkala jiného případu. Nešlo totiž o takzvaný nález, který by byl pro obecné soudy závazný, ale o rozhodnutí týkající se jedné konkrétní firmy.
Činnost své firmy dokonce Čelikovský označil za službu veřejným institucím, které jsou v boji s dlužníky bezmocné a samy nejsou schopny domoci se svých práv. Právě proto pohledávky prodávají nejenom dopravní podniky, ale i další subjekty vlastněné obcemi nebo státem. Pokud soudy skutečně začnou postupovat tímto způsobem, stane se podnikání v tomto oboru ztrátovým.
„Mám vážnou obavu, že se tady nastartoval proces, jehož následky budou nedozírné. Nastane absolutní anarchie a úpadek morálky. Lidé přestanou platit svoje drobné pohledávky, protože se stanou nedobytnými,“ varuje Čelikovský.