Vykázaných domácích násilníků ubylo. Může za to lockdown

Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku jde o téměř pětinový propad. Tehdy proběhlo 651 vykázání. Vyplývá to ze statistik, které pravidelně zveřejňuje Bílý kruh bezpečí (BKB), organizace pracující s oběťmi trestných činů a domácího násilí.

Nejedná se přitom ani zdaleka o první meziroční pokles. Statistiky BKB i policie jej zaznamenaly již loni. Odborníci to před rokem odůvodňovali tím, že se řada obětí na policisty například kvůli pandemii neobrátila buď vůbec, nebo uniformovaní muži zákona situaci nedokázali správně vyhodnotit. Například proto, že nebylo kvůli zavřeným hotelům násilníky kam vykázat.

Do určité míry se pak mohla v další vlně koronaviru, která probíhala na přelomu roku a skončila relativně nedávno, opakovat situace z loňska. „Neustálá kontrola násilníka komplikuje i dosažitelnost profesionální pomoci,“ konstatoval k situaci obětí v pandemické situaci Bílý kruh bezpečí. Jinými slovy, byly tyto oběti s lidmi, kteří je týrají, například kvůli home officu, téměř neustále v kontaktu.

Nemuselo se přitom jednat pouze o ženské oběti, domácí násilí často dopadá i na seniory, občas je zažívají také muži. Dopady pandemie na domácí násilí byly zřejmě i přes menší počet vykázání značné. Potvrzují to i data informačního a poradenského centra ROSA.

„V prvním pololetí naše pracovnice zpracovaly a zodpověděly 1292 příchozích telefonních hovorů a dotazů prostřednictvím e-mailu, chatu a messengeru,“ uvedla vedoucí centra Branislava Marvánová Vargová.

V průběhu celého loňského roku přitom bylo podnětů „jen“ 1990. „Systém pomoci neumí vždy reagovat zcela flexibilně, policii třeba chybí k vykázání dostatek důkazů,“ řekla Marvánová Vargová. Zvláště u psychického násilí je podle ní pro oběti těžké dokazovat, že k týrání dochází. „I to je jeden z důvodů, proč máme relativně nízkou úroveň nahlašování domácího násilí na policii. Je to jen asi osm procent případů,“ řekla. Pro řadu obětí tak není řešením zavolat policii, ale potřebují i další zdroje podpory. Například mít možnost přechodného bezpečného bydlení.

První pololetí nepřineslo jen data o vykázání, ale také nové standardy kvality specializovaných služeb pro oběti domácího násilí jako doporučený model pro pečující organizace. Například ubytovací zařízení poskytující ochranu obětem domácího násilí musejí mít podle standardu stanovená pravidla ochrany bezpečí obětí a jejich dětí.

„V případě utajeného azylového domu budova nesmí být označena informacemi uvádějícími typ a cílovou skupinu poskytované služby ani názvem poskytovatele. Stejná pravidla platí i v případě poskytování pobytové služby v utajených azylových bytech,“ uvádí se v textu standardů. Je v nich třeba také popsáno, jak má probíhat první telefonický kontakt s člověkem, který je násilím postižený.