Článek
Muž ve svém dovolání tvrdil, že jednal s vědomím majitelů firmy a peníze ze společnosti prý vyváděl na příkaz jednatelů. Jeho jednání by si prý muselo vedení společnosti všimnout daleko dřív a stěžoval si i na to, že soud nezadal vypracování auditu na hospodaření okradené firmy, aby se odkryly prý podivné praktiky jejího hospodaření.
Senát NS v čele s Miladou Šámalovou ale takovou argumentaci odmítl. „Bylo prokázáno, že zneužil svého postavení a zpronevěřil peněžní prostředky, které mu byly v souvislosti s tímto výkonem jeho zaměstnání svěřeny,“ konstatovali soudci.
Peníze z pražské firmy postupně odsával dva roky. V celkem 361 případech postupně na svůj účet převedl 17 miliónů, přičemž tyto transakce deklaroval jako platby finančnímu úřadu, sociálce, zdravotním pojišťovnám nebo obchodním partnerům. V případě exekutora si peníze ponechal v celkem 10 případech, než se na jeho fígle přišlo.