Vychovatel z dětského domova odposlouchával kolegyni. Výpovědi se u soudu bránil marně

„Umístění odposlouchávacího zařízení je protiprávním jednáním, které dosahuje takové intenzity, že je způsobilé k okamžitému zrušení pracovního poměru. Dotyčný se ho dopustil z pozice vychovatele dětí a nelze po zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby mu umožnil pokračování v pracovním poměru,“ řekla předsedkyně senátu Marta Havlová.

Krajský soud tak potvrdil rozsudek klatovského okresního soudu z letošního května, který Hartlovu žalobu na neplatnost výpovědi smetl ze stolu.

Hartl předloni v listopadu umístil do kanceláře sociální pracovnice nelegální odposlech. Štěnici zašil do plyšové hračky a zavěsil na kovovou trubku radiátoru. Odposlouchávací zařízení našli sami zaměstnanci domova a policisté poté nastražili do místnosti fotopast, která špeha po několika dnech odhalila.

Při manipulaci s plyšákem je na snímku zachycen Hartl, který se poté přiznal. Žádný trest ale nedostal, případ policie posoudila jako přestupek a úřad ho potrestal napomenutím.

Týden po uzavření případu policií dostal vychovatel okamžitého padáka za zvlášť hrubé porušení povinností, kterého se podle svého zaměstnavatele dopustil tím, že neoprávněně vstoupil do kanceláře jiného zaměstnance za účelem umístění odposlouchávacího zařízení.

Vychovatel napadl propuštění žalobou a chtěl se vrátit zpět. Podle svého vyjádření prý rozhodně neměl v úmyslu poškodit svého zaměstnavatele ani nikoho ze svých kolegů.

Odposlech do kanceláře umístil údajně proto, aby zjistil, kdo o něm a jeho rodině šíří na pracovišti údajné pomluvy.

Hartl tvrdil, že záznamové zařízení našel v létě 2022 zapadlé za digestoří v kuchyňce u své výchovné skupiny. To pak umístil do plyšové hračky během víkendové směny 20. listopadu 2022, tedy den předtím, než bylo odhaleno. Kancelář si odemkl klíčem, který podle svých slov náhodně našel.

„Žádné záznamy ze zařízení jsem nezískal, a pokud bylo vůbec něco zaznamenáno, neměl jsem nikdy možnost se s tím seznámit. I v případě, kdy bych nějaké informace získal, neměl jsem v úmyslu je jakkoliv použít, šířit či zneužít,“ hájil se vychovatel.

K motivu svého chování zmínil, že byl ryze osobní, a nikoli zištný či z pomstychtivosti. Připustil ale, že pochybil a nezachoval se správně. „Toto jednání ale nebylo takové intenzity, aby byl dán důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru,“ argumentoval Hartl. V této souvislosti poukázal na závěr policie s tím, že správní orgán mu za přestupek udělil jako trest pouze napomenutí.

Sám Novinkám už dříve řekl, že to byla to poslední možnost, jak dokázat ředitelce domova své podezření, že v kanceláři sociální pracovnice vznikají o něm a jeho rodině pomluvy, které se pak šíří po pracovišti.

„Ze strany sociální pracovnice jsem vůči své osobě vnímal určitou nevoli a měl jsem pocit, že se mě odsud spolu s dalšími kolegyněmi snaží vyšťouchat,“ prohlásil vychovatel. Záznamy ze zařízení prý neměl v úmyslu nijak použít.

Nahrávací zařízení umístil v kanceláři, kde se probírají citlivé informace například během prověrek státního zastupitelství nebo kde probíhají důvěrné rozhovory s dětmi a jejich rodiči. Uloženy tu jsou také osobní spisy dětí. Navíc přístup do této kanceláře je vychovatelům zapovězen a mohou tam chodit pouze za přítomnosti sociální pracovnice nebo ředitelky zařízení.

Právní zástupce dětského domova Rostislav Netrval v úterý před soudem uvedl, že pro jednání žalobce není omluvy. „Takhle se prostě k sobě lidé chovat nemají. Obzvlášť v těchto zařízeních, jako jsou dětské domovy, by měli být dětem zdůrazňovány mravní a morální hodnoty. Sami vychovatelé by jim přitom měli být příkladem,“ dodal Netrval.

Už klatovský soud ve svém rozsudku napsal, že Hartl naprosto selhal. Odposlouchávací zařízení nastražil v kanceláři, kterou lze podle soudu označit jako hlavní centrum všeho dění v dětském domově.

„Jsou zde osobní data všech umístěných dětí a vedou se zde s nimi osobní pohovory. Probíhají zde také jednání s pracovníky orgánu právní ochrany dětí, s policií a rovněž zde operují státní zástupci v rámci dozorové činnosti,“ vypočítával klatovský soudce Luboš Koranda.

A právě z důvodu toho, že jde o kancelář se zvláštním charakterem, který vyžaduje zabezpečení proti úniku osobních i jiných citlivých údajů, má do ní samostatný přístup jen omezený počet zaměstnanců, mezi něž vychovatelé nepatří.

„Žalobce nezákonně vnikl do těchto chráněných prostor za účelem umístění nahrávacího zařízení, aby zaznamenal soukromé hovory ostatních kolegů z pracoviště, čímž získal nebo mohl získat informace, které jsou osobními, popřípadě citlivými údaji, jež jsou chráněny zákonem,“ popsal soudce.